Sansevieria hallii

Dnes mi s přípravou tohoto článku vydatně pomohla umělá inteligence, kterou jsem požádal o shromáždění několika informací o této pozoruhodné rostlině. Pokud vím, žádná kniha věnovaná výhradně sansevieriím v češtině dosud nevyšla. Základní informace o jejich pěstování jsou naštěstí snadno dostupné online. Horší situace však panuje s dostupností samotných rostlin.

V běžné nabídce obchodů se objevují stále tytéž druhy. Pokud však toužíte po nějaké specialitě, internet se opět stává neocenitelným pomocníkem. Když jsem kdysi s velkou touhou hledal konkrétní rostlinu, zadal jsem do vyhledávače její název spolu s heslem „FOR SALE EU“ a ve většině případů jsem byl nasměrován na stránky specializovaného internetového obchodu.

Moje Sansevieria hallii pochází od pěstitelky, která se na tyto rostliny specializuje. Své přebytky občas nabízela na Bazoši či Aukru a jsem si jistý, že mezi mnoha obdivovateli sansevierií najdeme rostliny právě od ní.

Tato Sansevieria hallii se ke mně dostala před pěti či šesti lety a okamžitě se zařadila mezi mé nejoblíbenější sansevierie. Zaujala mě svými robustními listy. Umístil jsem ji na světlé místo blízko okna a ona se mi odměnila dobrým růstem. Díky tomu jsem ji minulý rok přesadil a jednu její odnož věnoval své sestře, která je také příznivkyní sansevierií.

A nyní již předávám slovo umělé inteligenci, která shromáždila pravděpodobně vše podstatné pro první seznámení s touto pozoruhodnou rostlinou:

Sansevieria hallii: Tento pozoruhodný sukulent se pyšní unikátními listy a mimořádnou nenáročností na péči.

Základní charakteristika:

Vzhled: Sansevieria hallii, někdy přezdívaná "baseballová pálka" díky tvaru svých listů, je bezstonková vytrvalá bylina s plazivým oddenkem (rhizomem). Vytváří 1 až 3 vzpřímené, mírně zakřivené listy na výhon.

Listy: Jsou dužnaté, válcovité až mírně zploštělé, s hlubokou rýhou na horní straně, která vytváří U-profil v průřezu. Dorůstají délky 60-90 cm a šířky kolem 5 cm. Mají tmavě šedozelenou barvu s mnoha podélnými proužky a nenápadnými nebo chybějícími příčnými pruhy. Okraje listů bývají načervenalé s bílým lemem. Povrch listů je drsný.

Květy: Květenství vyrůstá z krátkého stonku, často téměř z úrovně země, a dosahuje výšky do 18 cm. Husté kulovité květenství (hrozen) má průměr až 16 cm. Trojúhelníkovité listeny jsou dlouhé až 18 mm a široké 6 mm. Samotné květy jsou bílé s purpurovým nádechem. Trubka květu je dlouhá 4,5-9,5 cm a purpurová. Okvětní lístky jsou krémově bílé, dlouhé 2-2,9 cm a nazpět ohrnuté. Čnělka je dlouhá 7-11,4 cm a asi o 1,5 cm vyčnívá z květu. Květy jsou jemně vonné a objevují se obvykle koncem jara nebo začátkem léta.

Původ a výskyt: Pochází z jihovýchodní Afriky, konkrétně z Mosambiku, Zimbabwe a severní části provincie Limpopo v Jihoafrické republice. Roste v suchých savanách ve stínu keřů a stromů na skalnatých výchozech v nadmořské výšce 175-600 metrů.

Pojmenování: Druhové jméno hallii je na počest Harryho Halla (1906-1986), anglického zahradníka a sběratele sukulentních rostlin, který pracoval v Královských botanických zahradách v Kew, byl kurátorem Manchesterské sbírky kaktusů a zahradníkem v botanické zahradě Kirstenbosch.

Pěstování a péče:

• Světlo: Sansevieria hallii preferuje jasné, nepřímé světlo, snese ale i polostín. Přímé slunce by mohlo popálit listy.
• Zálivka: Zalévejte střídmě a nechte substrát mezi zálivkami zcela vyschnout. V zimě zálivku omezte na minimum. Přemokření může vést k hnilobě kořenů.
• Substrát: Nejlépe se jí daří v dobře propustném substrátu pro sukulenty a kaktusy. Můžete použít i směs běžného zahradnického substrátu s pískem nebo perlitem.
• Teplota: Optimální teplota pro pěstování je mezi 18-24 °C. Neměla by klesnout pod 10 °C.
• Vlhkost vzduchu: Není náročná na vlhkost vzduchu, běžná pokojová vlhkost jí vyhovuje.
• Hnojení: Během vegetačního období (jaro a léto) můžete hnojit zředěným hnojivem pro sukulenty jednou za 1-2 měsíce. V zimě nehnojte.
• Přesazování: Přesazujte pouze tehdy, když rostlina přeroste květináč. Sansevieria hallii preferuje mírně stísněné podmínky.
• Rozmnožování: Lze ji rozmnožovat semeny, dělením oddenků nebo listovými řízky. Rozmnožování z listových řízků je pomalé.

Zajímavosti:

• Díky své odolnosti a nenáročnosti je oblíbenou pokojovou rostlinou, vhodnou i pro začátečníky.
• V domorodých oblastech se silná vlákna z listů používala k výrobě provazů a tětiv luků.
• Je poměrně pomalu rostoucí druh a v kultuře kvete nepříliš často.

V zeleni

Během několika posledních krásných dnů, které se spíše podobaly létu než jaru, se příroda nádherně zazelenala. Každodenní procházky těmito léty důvěrně známými místy, kde znám většinu stromů a keřů, jsou pro mě vždy důvodem k dobré náladě.

A přece je stále co objevovat, i v tom nejbližším okolí. Jen pár metrů od místa, kde bydlíme, je za plotem školy delší řada keřů. Kolem nich chodím roky a nikdy mě nijak zvlášť nezaujaly. Až tento týden jsem si jejich květy pořádně prohlédl a zjistil, že příjemně voní. S pomocí Martinova chytrého telefonu jsem se pak dozvěděl, že jde o zimolez tatarský. Jeho květy jsou opravdu podobné květům popínavých zimolezů (lián), které se pnou kolem plotů zahrad a v létě upoutají svou výraznou vůní. 

Přikládám několik fotek z míst, kterými téměř každý den chodím. Teď, v té záplavě zelené barvy, v kontrastu s modrým nebem a malým doplňkem barevných květů působí příroda jako balzám, na duši i na tělo. Na tělo hlavně chůzí a jarním, čerstvým vzduchem. 

Dnes jsem původně chtěl psát o scindapsusu tricolor. Tak ho tedy zmíním, přestože fotky nejsou schopné zobrazit krásu jeho listů. I když jsem o něm chtěl psát jako o rostlině, které se moc nedaří růst. Naroste pár listů, potom následuje bezlisté pokračování v podobě dlouhého šlahounu. Dál už nic. Možná proto je tak málo rozšířený. Nějakou fotku přesto přiložím. Ty jeho tři barvy jsou tmavozelená, šedostříbrná a hráškově zelená. Na fotkách bohužel nevyniknou.

foto (c) Martin Hetto

foto (c) Martin Hetto

foto (c) Martin Hetto

foto (c) Martin Hetto

Rozloučím se obrázkem letošního prvního květu mého oblíbeného, už víckrát zde zmiňovaného kaktusu, lofofory, na Martinových fotkách.

foto (c) Martin Hetto

foto (c) Martin Hetto

foto (c) Martin Hetto

Netřesky

Dnes začnu psát já, AI pozvu až v druhé polovině dnešního příspěvku. O těchto rostlinách už jsem psal několikrát. Přísloví praví, že stará láska nerezaví a netřesky patří k mým prvním oblíbeným rostlinám. Líbily se mi už v předškolním věku a nic na tom nezměnily všechny ty roky, které od té doby uplynuly. 

Také jsou se mnou s krátkými přestávkami po většinu mého života. Víc než třicet za sebou jdoucích let jsem měl vždy nějaké na lodžii. Když se mi letos na jaře sestra zeptala, jestli nějaké nemám, vzal jsem tu otázku jako inspiraci na dárek pro ni, na její zahradu.

Jenže jak jsem vybíral v bohaté nabídce stránek, na které vám dám odkaz, došlo mi, že si také udělám radost nějakým novým přírůstkem. Tak teď odkaz na ty stránky :

sempervivum.sk - Úvod      

 Myslím, že tak bohatou nabídku, za velmi přátelské ceny asi u nás doma těžko najdete.

Jak už jsem byl v tom vybírání, vzpomněl jsem si na dva netřesky, přesněji dva jejich krásné kultivary, které v bohaté nabídce uvedených stránek momentálně nebyly a objednal si je v jiné sousední zemi v EU. Kde se sice běžně do naší země rostliny neposílají, ale když nechybí dobrá vůle, můžete se domluvit.

Tak se mi lodžie zaplnila novými přírůstky a ještě zřejmě zaplní, protože na ty výše uvedené stránky jsem poslal už další objednávku. Něco půjde sestře na zahradu, něco na lodžii.

Pokud máte zájem podívat se, kolik krásných kultivarů a v jakých barvách a barevných odstínech existuje, přikládám odkaz na stránky, které si moc rád prohlížím. Na nich na jednotlivých fotkách vidíte, jak se barvy konkrétní rostliny během roku mění, jakou má velikost, kdo je jejím “stvořitelem”. Pro zajímavost přidám i odkazy na dva německé pěstitele, na jejich stránkách také najdete velkou inspiraci. 

Sempervivum Liste

Sempervivumgarten

Erwin Geiger - Erwin Geiger

A teď už to přenechám umělé inteligenci : 

Obecná charakteristika:

Netřesky (rod Sempervivum, v překladu z latiny "vždy živý") jsou vytrvalé, suchomilné rostliny z čeledi tlusticovitých (Crassulaceae). Jsou typické svými dužnatými listy uspořádanými do hustých růžic. Tyto růžice mohou mít různou velikost, od několika centimetrů až po více než 10 cm centimetrů v průměru.

Listy:

Listy netřesků jsou masité, obvykle s hladkým povrchem, ale mohou být i jemně chlupaté. Jejich barva je velmi proměnlivá a závisí na druhu, odrůdě, ale i na ročním období a množství slunce. Můžeme se setkat s listy zelenými, šedozelenými, červenými, purpurovými, hnědými, ale i s různými kombinacemi těchto barev. Některé odrůdy mají listy s kontrastními špičkami nebo okraji. Dužnatost listů jim umožňuje zadržovat vodu, což je klíčové pro jejich přežití v suchých podmínkách.

Květy:

Kvetou obvykle v letních měsících. Květní stvol vyrůstá ze středu růžice a nese latnaté nebo hroznovité květenství drobných, hvězdicovitých květů. Barva květů bývá nejčastěji růžová, purpurová, žlutá nebo bílá. Zajímavostí je, že po odkvětu mateřská růžice obvykle odumírá. Předtím však často vytváří mnoho dceřiných růžic (odnoží) na krátkých výběžcích, které zajišťují pokračování rodu.

Kořenový systém:

Kořenový systém netřesků je poměrně mělký a vláknitý, což jim umožňuje dobře se uchytit i v chudých a kamenitých půdách.

Rozšíření a stanoviště:

Netřesky jsou přirozeně rozšířeny v horských oblastech Evropy, Malé Asie a Kavkazu. Rostou na skalnatých svazích, sutích, kamenitých stráních a v různých typech suchých a slunných stanovišť. Díky své nenáročnosti a dekorativnímu vzhledu se však staly oblíbenými okrasnými rostlinami po celém světě.

Pěstování:

Pěstování netřesků je poměrně snadné, což přispívá k jejich popularitě. Zde je několik klíčových bodů:

• Stanoviště: Vyžadují plné slunce. Na stinném stanovišti ztrácejí své syté barvy a mohou být náchylnější k chorobám.

• Půda: Preferují dobře propustnou, chudou až středně živnou půdu. Nesnášejí přemokření, které může vést k hnilobě kořenů. Ideální je směs zahradní zeminy s pískem nebo štěrkem.

• Zálivka: Zálivka by měla být mírná, zejména v období vegetačního klidu. V horkých letních měsících zalévejte jen tehdy, když je půda zcela suchá.

• Množení: Nejčastěji se množí dceřinými růžicemi, které se snadno oddělují od mateřské rostliny a sází se do nové půdy. Možné je i množení semeny, ale je zdlouhavější a méně spolehlivé.

• Mrazuvzdornost: Většina druhů a odrůd netřesků je plně mrazuvzdorná a snáší i silné mrazy.

• Hnojení: Obvykle není nutné, naopak přehnojení může rostlinám škodit.

Využití:

• Okrasné rostliny: Jsou velmi oblíbené v suchých zídkách, skalkách, korytech, květináčích a různých nádobách. Vytvářejí zajímavé textury a barevné kontrasty.

• Střešní zahrady: Díky své suchomilnosti a nenáročnosti jsou vhodné i pro extenzivní zelené střechy.

• Léčivé účinky: V lidovém léčitelství se šťáva z listů některých druhů tradičně používá na drobné popáleniny, řezné rány, bodnutí hmyzem a bradavice. Má mírné protizánětlivé a hojivé účinky.

Zajímavosti:

Existuje mnoho druhů a ještě více kultivarů netřesků, které se liší velikostí, tvarem a barvou listů i květů.

Díky své schopnosti přežít v extrémních podmínkách symbolizují vytrvalost a nesmrtelnost.

V minulosti se jim přisuzovaly magické vlastnosti a sázely se na střechy domů jako ochrana před blesky a zlými duchy.

foto (c) Martin Hetto

Poslední fotky jsou od Martina, je to pro mě krásné překvapení kultivaru došlého ze Slovenska.

Jmenuje se Mitchells Gold a jeho “stvořitelem” je americký pěstitel J.E.Mitchell. Myslím, že mi dáte za pravdu, že tento netřesk se mu opravdu povedl.

Mezi netřesky je i jeden orostachys, snad uhádnete, na které fotce je?

 

O jaru

Dnes jsem chtěl napsat něco o jaru. Za ten poslední týden všechno krásně rozkvetlo, příroda se opět zazelenala. Na začátku týdne jsem vzal foťák a udělal pár obrázků.  

Teď ještě zbývalo k nim napsat pár řádků. Jak začít? Napadlo mi zeptat se AI, kterou Martin nainstaloval na počítači.

Zadání znělo : Prosím, napiš mi něco o jaru. Spíš tak trochu poeticky. A během pár vteřin se ukázaly řádky, které si můžete přečíst. Mám smíšené pocity z toho, že umělá inteligence bude za chvíli chytřejší, než většina z nás.

Jaro... ach, to je ten čas, kdy se země probouzí z dlouhého spánku. Cítíš ve vzduchu tu lehkost, ten příslib něčeho nového? Sluneční paprsky se laskavě dotýkají promrzlé země a probouzejí k životu první nesmělé květy. Krokusy a sněženky statečně vystrkují své hlavičky skrz hnědou hlínu, jako by šeptaly: "Už je čas!"

V korunách stromů se ozývá čím dál tím hlasitější ptačí štěbetání, radostná symfonie návratu a nového začátku. Pupeny na větvích pomalu nabírají na objemu, skrývají v sobě zelené tajemství budoucích listů. A vítr? Ten už není mrazivý a ostrý, ale hraje si s prvními lístky trávy, která se zelená s nebývalou svěžestí.

Voda v potocích a řekách se dává do pohybu s novou energií, odráží modrou oblohu a bílé obláčky, které líně plují nad krajinou. Všechno kolem dýchá, roste, pulzuje novým životem. Jaro je malíř s paletou plnou pastelových barev, je to hudební skladatel tvořící melodii probuzení. Je to čas naděje, lehkosti a radostného očekávání.

Samuraj

Ne, nebudu psát o japonských bojovnících. Bude to o Sansevierii cv. Samurai. Která je kultivarem Sansevierie ehrenbergii.

foto (c) Martin Hetto

Tuto sansevierii jsem si koupil  více než před třemi léty v Lidlu. Za velmi přijatelnou cenu, něco kolem stovky. Bylo to v prodejní akci se sansevieriemi a tento kultivar tam byl jediný, mezi ostatními, podstatně známějšími a rozšířenějšími druhy sansevierií, spíš jejich kultivary.

foto (c) Martin Hetto

Líbila se mi jeho velikost. Přesněji malá velikost. První co bylo, když jsem si tuto rostlinu přinesl domů, bylo její přesazení. V těch pěstírnách, odkud většinou rostliny nabízené v obchodních domech jsou, je pěstují v rašelině, nebo v takové té kokosové vláknině. Takže větší květináč, zemina pro sukulenty a na dno květináče drenážní vrstva.

foto (c) Martin Hetto

S. cv. Samurai dobře přirůstala, časem už tak malá nebyla a teď už se dá říct, že je poměrně velkou rostlinou. Malé listy, které nejdříve rostou v “růžici” později začaly růst jen do “vějíře”. To už moc malé nebyly. 

foto (c) Martin Hetto

Jak podle fotek vidíte, není to žádná subtilní rostlinka, ale statný sukulent. Oproti Sansevierii ehrenbergii jsou jeho listy naštěstí podstatně kratší. A tím je i vhodnější do bytu. 

foto (c) Martin Hetto

Svým vzhledem poměrně atypická sansevierie může být výraznou, atraktivní pokojovou rostlinou. No, pozor na hroty na koncích jejích listů, o ty by se dalo poranit.

foto (c) Martin Hetto

Jinak je to rostlina nenáročná. Jako u všech sansevierií  se uvádí schopnost čistit vzduch. Zálivka od jara do podzimu jednou týdně, přiměřeně podle tepla a světelných podmínek. Tak, aby kořeny nikdy nestály ve vodě. V zimě občas, malým množstvím vody. Optimální celoroční teplota 18 - 24 stupňů Celsia. 

Pokud by se vám Sansevieria cv. Samurai zalíbila, lze ji sehnat poměrně dobře, stačí se porozhlédnout na Internetu.