K jaru neodmyslitelně patří zelená,
tak dnes to bude o jedné krásně zelené rostlině. Koupil jsem ji
pod označením Catopsis sp.Ekvádor, dnes je myslím nabízena také
jako Catopsis sp.Baeza. To první označení nezpochybňuje, ale
upřesňuje, Baeza je malé město v Ekvádoru.
Když před osmi lety vyšla kniha pana
Ing. Zdeňka Ježka Rostliny pro vzdušné zahrady, stala se pro mě
ihned bestsellerem, který jsem si stále dokola pročítal. A hledal
v něm inspiraci pro své další pěstitelské pokusy. A jako se už
pár let před tím ke mně od pana Ježka dostaly tilandsie, tak se
ke mně o nějaký rok později dostaly dischidie a anturia. Před
čtyřmi lety se dostalo i na katopsy, blízké příbuzné
tilandsií.
Koupil jsem si rovnou pět druhů,
jeden se bohužel po jedné zimě rozloučil. Po odkvětu zřejmě
napřel svou sílu do tvorby semen a potom odešel, aniž by dal
život nějaké odnoži. Semen po něm zbylo dost, ale nevzešlo
žádné. Teď už k dnešnímu ekvádorskému
katopsu. Ta jeho dvojčata, která vidíte na fotkách jsou už
„vnoučata“ toho, který ke mně přišel. Před pár týdny by
vedle nich byl vidět ještě jejich předchůdce. Když jim předal
veškerou sílu tak, aby dorostly do stejné velikosti, zežloutl a
potom jakoby se sám vylomil ze svého místa a odpadl.
Co napsat o katopsech. Na rozdíl od
příbuzných tilandsií to nejsou mezi pěstiteli zřejmě příliš
rozšířené rostliny. Známější je krásný velký katopsis
subulata a masožravý katopsis bertoniana.
Katopsy žijí podobně jako většina
tilandsií epifytním způsobem. Není jich tolik druhů, jako
tilandsií, na internetu je uvedeno něco mezi 18 a 26druhy, jistě
budou i další, jako ten dnešní sp.Ekvádor, které se svého
určení a pojmenování ještě časem dočkají.
Pro mě se staly katopsy, zvlášť tři
z těch čtyřech co zbyly velmi oblíbenými rostlinami. Na tom dnes
představeném mě vždy upoutá jeho svěží zeleň, pěkně
zvlněné listy a něco, co pro mě některé z mých rostlin mají a
co bych asi vyjádřil trochu iracionálně – působí na mě
příjemně a pozitivně. Což by mohl napsat o všech rostlinách,
ale u některých, jako je právě tahle to platí ještě o trochu
víc. Jeho bílé, celkem nenápadné květy by měli příjemně
vonět, ale kvetl v zimě, tak to jsem se ani nedivil, že se jim do
nějaké vůně ani nechtělo.
Jak se o katopsy starám? Rosím je
stejně jako tilandsie, možná trochu intenzivněji a častěji a
tak, aby ve středu jejich listové růžice zůstalo trochu vody. A
jsem moc rád, že přes to, že jim nemohu dopřát vodu dešťovou,
zvykly si na tu vodovodní, převařenou. Jsou umístěné na okně,
ve druhé řadě za tilandsiemi. Když se na okno podívám, což je
mnohokrát za den, vždy se na těch jejich zelených listech můj
pohled chvíli zastaví.
