Na internetu dost často prohlížím nabídky obchodů s rostlinami. I když nemám zahradu, sleduji i sortiment zahradních rostlin. Tak jsem před pár lety narazil na tuberózu. Pro mě neznámou rostlinu. Z hlubin paměti se vynořila věta z nějakého románu, kde jeho hrdince rozbolela hlava z těžké vůně tuberóz. Ani nevím, jestli jsem to kdysi četl, nebo to vymyslela má fantazie.
Zaujalo mě, že tuberózy vykvétají na noc, kdy začíná působit jejich vůně. Rostlinu to v mé představivosti dělalo tajemnou a záhadnou. Byl jsem i zvědavý, jaká je ta jejich vůně. Když jsem se dočetl, že tuberózy se dříve pěstovaly jako pokojové rostliny, začínal jsem přemýšlet, že si jejich hlízu koupím a zkusím je vypěstovat.
Trvalo to pár let, než jsem se k tomu odhodlal. S představou, že prožijí léto u mě na lodžii.
Rozumný člověk by na zkoušku objednal jednu hlízu. No, to by bylo poštovné dražší, než hlíza samotná. Jsem zřejmě trochu extrémista, hlízy jsem objednal ve všech dostupných barvách jejich květů. V bílé, žluté, růžové, lehce červené a o něco tmavší červené. Ze třech různých internetových obchodů.
Všechny hlízy dorazily počátkem března a hned jsem je zasadil do země. I při pěstování na zahradě by se měly začít pěstovat v místnosti, protože potřebují dost tepla a až v druhé polovině května vysadit na záhon. Ke kvetení potřebují určitý počet nocí, kdy teplota neklesne pod patnáct stupňů. Alespoň tak jsem se to dočetl. Hlízy by měly vypustit listy do měsíce od zasazení.
Z jednoho zdroje, kde byla objednaná růžová a lehce červená varianta (Pink Sapphire a Cherry) se listy objevily už po dvou a po třech týdnech. Úzké, světle zelené. Čekal jsem, že budou takové tužší a pevnější. U Cherry se začalo i hodně brzy vyvíjet květenství. Na květenství se vyvíjelo několik květů, ale do samotného kvetení to vydržel jen jeden. Když rozkvetl, dal jsem si ho večer na stůl, u kterého si čtu. Vůně opravdu pěkná, i když jestli se dobře pamatuji na vůni květů gardénie,( která u mě také moc dlouho nevydržela), tak je ta vůně téměř totožná, nebo hodně podobná.
Zbývalo, aby ještě vyrostly listy bílé, žluté a červené. “Cherry” už odkvetla a tyhle ani nevykoukly ze země. Už byl květen a stále nic. Jednou v noci se mi zdálo, že začala růst bílá. Ráno jsem se šel podívat na její květináč a opravdu vyrazil zelený list.
Za pár dnů se objevily i listy žluté a té, co měla kvést tmavší červenou. U bílé se začalo vyvíjet květenství, ale celá rostlina po nějakém čase zašla. Rozkvetla ještě růžová, jediná, kterou jsem i vyfotil. Vůně hodně silná, trochu jiná,než u té první. Květy trochu jako voskové, celé kvetení trvalo asi dva týdny. Ještě musím zmínit, že tuberózy zůstaly v místnosti. Po jarních přírůstcích v podobě netřesků a vyletněných kaktusů by se na lodžii už nevešly. Tak zkušenost s tuberózami pro mě moc dobrá nebyla. Rozhodně netvrdím, že to nejsou zajímavé rostliny. Pro někoho, kdo může jejich pěstování začít třeba ve skleníku a potom je přesunout do zahrady to může být zkušenost mnohem úspěšnější.
Protože se mi zdá, že ty dnešní fotky růžových květů jsou dost slabé (rostlina se mi kvůli své výšce přes 1m nepodařila vyfotit najednou) , přidám ještě fotky nedávno prvně kvetoucího bělokvětého echinopsu.
Tradičně předávám slovo AI.
Odbornější pohled na tuberózy
Tuberóza, latinsky Polianthes tuberosa, je rostlina s fascinující historií a podmanivou vůní, která po staletí okouzluje lidi po celém světě. Ačkoliv se v dnešní době často setkáváme s jejími kultivary, původním domovem této elegantní krásky je Mexiko. Zde se jí daří v teplých a vlhkých podmínkách, kde v noci uvolňuje svou charakteristickou, intenzivní vůni.
Z botanického hlediska patří tuberóza do čeledi chřestovitých (Asparagaceae), konkrétně do podčeledi Agavoideae, kam spadají například i agáve nebo juky. I když se v literatuře můžete setkat s pojmem Polianthes tuberosa jako s jediným druhem, existuje celá řada kultivarů, které se liší barvou květů (od čistě bílé, přes růžovou, žlutou, až po odstíny červené), plností květů (jednoduché vs. plnokvěté) a samozřejmě i intenzitou a nuancemi vůně. Mezi nejznámější patří 'The Pearl' (plnokvětá bílá), 'Pink Sapphire' nebo 'Sensation'.
Využití v parfumerii a pěstování
Jednou z nejvýznamnějších oblastí využití tuberóz je parfumerie. Jejich sladká, těžká, až smyslná vůně je považována za jednu z nejluxusnějších a nejdražších vonných složek. Květy tuberózy se sbírají ručně, nejčastěji v noci, kdy je jejich aroma nejsilnější. Následně se z nich extrahuje esenciální olej metodou enfleurage nebo extrakcí rozpouštědlem. Její opojná esence se stala ikonickou součástí mnoha prestižních parfémů, kterým dodává hloubku, exotiku a nezaměnitelnou smyslnost. Její vůně je často popisována jako kombinace medu, jasmínu, pomerančového květu a zelených tónů.
Správné pěstování tuberóz vyžaduje trpělivost a specifické podmínky, zejména pokud je cílem dosáhnout bohatého kvetení. Jsou to hlíznaté rostliny, které potřebují dostatek tepla a slunce. Ideální je začít s pěstováním hlíz v interiéru nebo ve skleníku brzy na jaře, obvykle v březnu nebo dubnu, do propustného substrátu. Hlízy by měly být umístěny mělce pod povrchem. Pro vyklíčení a počáteční růst je klíčová teplota půdy nad 18 °C.
Jakmile pomine riziko posledních mrazíků, obvykle v druhé polovině května, lze rostliny přesadit ven na slunné stanoviště. Půda by měla být bohatá na živiny a dobře odvodněná. Během vegetačního období vyžadují tuberózy pravidelnou zálivku, zejména v suchých obdobích, a také přihnojování pro podporu růstu a kvetení. Nejdůležitější pro tvorbu květů je dostatečný počet teplých nocí, kdy teplota neklesne pod 15 °C.
Po odkvětu, obvykle na podzim před příchodem prvních mrazů, se hlízy vykopávají, očistí a uchovávají v suchu a chladu (kolem 10-15 °C) přes zimu. To zajistí jejich přežití a připraví je na další vegetační sezónu. Ačkoliv pěstování tuberóz může být výzvou, zejména v chladnějších klimatických podmínkách, jejich nádherné a intenzivně vonící květy jsou odměnou, která za vynaložené úsilí stojí.
