Minulou sobotu jsme se vrátili z kratší dovolené ve slovenských Dudincích. Dudince jsem vybral pro naši poslední letošní dovolenou podle mylného předpokladu, že budeme moci neomezeně plavat ve zdejší léčivé minerální vodě. Podle toho, co jsem o zdejší minerální vodě četl, by měla patřit k těm nejlepším na světě. Ano, ve zdejší léčivé vodě jsem se opravdu pětkrát ocitl. Ne v bazénu, ale ve vaně, při vanové koupeli v rámci léčebných procedur v ceně zájezdu. Těch procedur bylo jedenáct, během pěti dnů.
Kromě vanových koupelí jsem měl dvě masáže horní poloviny těla a “oxymat” - dýchání kyslíku. Při jedné té koupeli jsem se zeptal pracovnice wellness služeb, pracující v místě koupelí, kolik by jich mělo být, aby se projevil léčebný účinek. Nejméně deset. Že by stačilo pět koupelí, to jsem ani nepředpokládal. Od té dovolené jsme očekávali relax a pohodu v pěkném, klidném prostředí a toho se nám dostalo.
Zaplavat jsem si také stihnul, v bazénu u lázeňského domu Rubín. Ne v minerální vodě, ale v takové té chlorované, jaká v bazénech bývá.
Do Dudinců jsme jeli s CK Sochor, která má slovenské lázně ve své nabídce. Chtěli jsme zkusit i jiné lázně, než jenom ty maďarské. Dudince jsou nejmenším slovenským městem, stejně jako je Zalakaros nejmenším městem maďarským. Celé Dudince také obejdete během krátké vycházky. Jak si může každý přečíst na hlavní lázeňské cestě, tohle místo patří na Slovensku k místům s největším slunečním svitem, jeho ojedinělá minerální voda patří spolu s podobnými vodami ve Francii a Japonsku k těm nejlepším na světě. Město je klidné, obklopené zelení. Krásné stromy se nacházejí hned u lázeňských domů, které jsou obklopené lesoparkem Búroš.
Byli jsme ubytováni v lázeňském domě Smaragd, který je propojen s lázeňským domem Rubín, ve kterém jsou poskytovány lázeňské procedury. Před Rubínem je i místo, kde si můžete načepoval léčivou vodu na pití.
Když půjdete ještě kousek dál, dojdete k sousoší víly Dudinky se synem římského velitele Aquilli Aquilliusa. Sousoší zhotovil slovenský sochař Pavol Dubina. Vílu ztvárnil podle slovenské zpěvačky Martiny Schindlerovej a předlohu k synu římského velitele našel ve vlastním synovi.
Ještě kousek za touto sochou dojdete k takzvané rostoucí hoře. Ta roste už od roku 1954 z vykrystalizovaných minerálů ze zdejší vody. Za dalších sto let se předpokládá, že by měla dosáhnout velikosti rodinného domu. Hned vedle je “fujarový orchestr”, složený z barevných rour. Asi měl zrovna přestávku v hraní, nic jsme neslyšeli.
Když už jsem zmínil ty římany, malý kousek od místa, kde jsme byli ubytovaní se nachází takzvané římské lázně. Jestli to byly opravdu bazény a jestli se v nich koupali římané, to už se po těch dlouhých tisíciletích asi nedozvíme.
Teď slovo jako obvykle předávám AI a nakonec připojím i odkaz na pověst o víle Dudince, jak je uvedena na oficiálních stránkách města Dudince. K naší dovolené se vrátím ještě příště.
Dudince: Od římských vojáků po moderní lázně
Historie lázní Dudince je protkaná příběhy, které sahají až do dob Římské říše. Léčivé prameny, bohaté na minerály, přitahovaly pozornost už tehdy. Podle archeologických nálezů a pověstí, které se tradují, prameny hojně využívali už římští vojáci. Důkazem jsou i Římské lázně – deset kamenných bazénů vytesaných do travertinu, které se dodnes dochovaly a svědčí o staletém využívání místních vod.
Lidé si po staletí uvědomovali mimořádné účinky místní vody. Postupně se rozvíjelo tradiční lidové léčitelství, které se opíralo o jedinečné složení dudinské vody. Ta je totiž unikátní, protože kombinuje oxid uhličitý a sirovodík, což je vzácná kombinace, která se v takové koncentraci jinde v Evropě téměř nevyskytuje. Léčba je tak velmi účinná na nemoci pohybového aparátu, srdečně-cévní choroby a nervové poruchy. Moderní lázeňská péče se v Dudincích začala rozvíjet na počátku 20. století a od té doby si udržují pověst jednoho z nejlepších lázeňských míst na Slovensku.
Pověst o víle Dudince a léčivé vodě
Každé místo s takovou historií má svůj příběh a Dudince nejsou výjimkou. Podle staré pověsti žila v lesích poblíž pramenů krásná víla Dudinka. Její doménou byla čistá a průzračná voda, o kterou pečovala.
Jednoho dne se po cestě vracel římský voják se svým těžce nemocným synem. Chlapec byl zesláblý a nedařilo se mu najít lék na jeho chorobu. Zoufale hledal pomoc, až ho cesta zavedla k prameni, u kterého seděla víla Dudinka. Viděla jeho bolest a slitovala se nad ním. Nabídla mu vodu z pramene a poradila mu, ať v ní syna každý den koupe.
Voják poslechl a začal syna v prameni omývat. Voda bohatá na sílu a život začala okamžitě působit. Chlapec postupně nabýval sil, až se nakonec zázračně uzdravil. Z vděčnosti a úcty k místu pojmenoval pramen po víle – Dudinka. Od té doby se věří, že voda v Dudincích má zázračné, vzkříšující účinky, a přináší úlevu a zdraví tisícům lidí.
Tak to je verze pověsti o víle od AI. Teď ještě přidám odkaz na pověst, tak, jak je uvedená přímo v Dudincích. Je trochu odlišná :
Povesť o víle Dudinke | Mesto Dudince
