Zobrazují se příspěvky se štítkemkapradiny. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkapradiny. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 30. července 2017

Neplánované výsevy kapradin 3

Z neplánovaně vysetých a k mému překvapení vyrostlých kapradin z předloňského roku zbývá k představení už jen poslední. To druhé kapradí jsem představil v loňském listopadu.
Připomenu tedy, že plánované výsevy výtrusů kapradin tehdy nevyšly, ale nějaký ten výtrus se buď na mých prstech, nebo vzduchem dostal k jiné vysazované kytce.


Toto poslední kapradí je asi jedno z nejhezčích, které jsem pěstoval. Ze začátku jsem je považoval za nějaký druh ledviníku s krepatými listy. Po nějakém čase bylo patrné, že listy nevyrůstají z jedné růžice, ale z chlupatých oddenků. Nejsem znalec kapradin, a to že nevím, co za druh mi vyrostl mě moc netrápí. Hlavně, že se mu daří, což dokazuje listy více než metr dlouhými.


Tedy velikost trochu nadměrná, má štěstí, že u zdi u okna, bylo v regále místo. Světla tam má přiměřeně, ani málo, ani moc, což mu zřejmě vyhovuje. Občas se jeho listy proplete větev voskovky, konkrétně žlutokvěté panduraty.


Kousek nad ním opakovaně vykvétají květy jednoho z nejvděčnějších kultivarů voskovek,
Minibelle, která i docela dobře voní. Tu fotku dávám hlavně proto, aby tu zeleň nekvetoucího kapradí doplnila jiná barva.


Tak až se vám někdy na dovolené v některém parku nebo zahradě zalíbí kapradí, můžete ty jeho výsevy vyzkoušet také. Základem je článek listu kapradí s vyzrálými výtrusy na spodní straně. Potom květináč s vlhkou rašelinou, na jehož  povrch výtrusy vysypete. Vršek květináče zakryjete igelitem s několika dírkami pro větrání, aby rašelina, nebo jiná podobná zemina zůstávala vlhká. Po tu dobu, než se na povrchu zeminy vytvoří něco zeleného, co se ještě dlouhou dobu kapradí nepodobá, můžete zalévat spodem, do misky.



Když začnou růst první listy, ve kterých kapradí poznáte, je už většinou vyhráno. To už potom zbývá odstranit igelit, nebo průsvitný kelímek a přiměřeně zalévat. Nenechat úplně vyschnout, ani neutopit. Je to trochu zdlouhavé. Někdy to vyjde, někdy ne. Jindy se vám může stát, že se kapradí rozleze i do jiných květináčů, jako nevítaný vetřelec, což se stává většinou u toho ledviníku. Ale to už do dnešního příspěvku nepatří.


sobota 6. srpna 2016

Neplánované výsevy kapradin - Adiantum

To se občas stane, v květináči začne růst něco, co jste tam nevysely. Buď nějaké semínko, přinesené se zemí, nebo něco malého, zeleného, rostoucího z výtrusu. Kapradina. V loňském a předloňském roce se mi takto vysely tři nové přírůstky. Dnes představený druh má u mě už trochu delší historii.


Konkrétní rostlina, kterou vidíte na fotkách začala svůj život v minulém roce. Z plánovaného výsevu v malé plastové misce nic nevzešlo, přesto se povrch zeminy po pár týdnech docela hezky zazelenal. Zajímalo mě, co z toho bude a tak jsem dál zaléval. Potom mi došlo, že ta miska byla umístěna poblíž jedné kapradiny, s českým názvem netík. Latinsky Adiantum.


Netíků je asi 200 druhů. Rostou v tropech a subtropech celého světa. Nejvíc druhů této kapradiny se vyskytuje v jihoamerických Andách. Často se pěstuje jako pokojová rostlina.
V sortimentu našich obchodů s rostlinami byl už před několika desítkami let. Nabízené rostliny vypadaly vždy atraktivně a lákavě, ale tehdy jsem si nedovedl představit, jak bych tu jemnou a podle pohledu choulostivou krásu udržel delší dobu při životě.


Až jednou jsem byl na služební cestě někde mezi Stříbrnou a Kraslicemi a pán, za kterým jsem jel, pracoval v místě, kde byly skleníky. A v nich, ne jako záměrně pěstovaná rostlina, ale na zemi, pod regály a stojany s pěstovanými  rostlinami, rostly trsy této kapradiny. Zeptal jsem se, zda bych si mohl malý kousek vyrýpnout. Jo, už to bude tak dvacet let, nějak to utíká.


Ze začátku se žádné velké úspěchy nedostavily. Nové výhony kapradí sice přirůstaly. Ale stačilo opomenutí v zálivce, a zvlášť ty nejmladší zasychaly. Potom se v nějakém sousedském květináči objevily nové rostliny a ty už rostly lépe.


Za tu dobu s tímto kapradím jsem se o něm dozvěděl několik věcí. Chce světlo, ne přímé slunce. Zem by neměla nikdy vyschnout. Pokud k tomu dojde, následkem budou zaschlé nové výhony, zvlášť ty nejmladší. Řešením je ty zaschlé ostříhat, zem prolít a čekat, až začnou růst nové.

Ještě lepší řešení, pokud se vám toto kapradí zalíbí tak, že o něj nechcete přijít je pojistit si ho několika novými exempláři. Stačí dát pod vzrostlé kapradí malý květináč, nebo nějaký kelímek z vlhkou zemí, kam by napadaly výtrusy ze spodní strany listů. Pokud substrát nevyschne, začne se jeho povrch po pár týdnech zelenat a máte možnost sledovat růst kapradiny od samého začátku.

Kapradiny, to jsou takové živoucí fosilie, jejichž začátky by měly sahat až do doby před čtyřmisty miliony lety, do doby, kdy ještě nerostly žádné kvetoucí rostliny a stromy. Patří k nejstarším suchozemským rostlinám. Když k tomu připočtete jejich většinou atraktivní  vzhled, je to možná dobrý důvod, proč si nějakou pořídit.