Portorož - Přístav růží

Při první návštěvě Portorože jsem záhony s růžemi nějak přehlédl. Proto jsem přemýšlel nad jeho názvem, který v překladu znamená přístav růží. Při druhé, delší návštěvě bylo víc času a tak jsem viděl, že růží je v Portoroži celkem dost. Možná nejsou tak na očích, jako oleandry, palmy, olivy, rozmarýn a jiné středomořské rostliny, keře a stromy s květy i bez květů.

V Portoroži je také hodně hotelů. V létě, v největší sezóně je zřejmě na tomto místě daleko víc návštěvníků a rekreantů, než bylo začátkem října. Ale přesně to nám vyhovovalo. Asi nejluxusnějším hotelem a jak jsem zjistil na internetu, i nejlépe hodnoceným hotelem je grandhotel Palace. Byl otevřen už v roce 1910. V té době se do něj sjížděla rakousko - uherská šlechta, umělci, politici. Podle informací AI v něm byli ubytované i takové osobnosti, jako Sophia Loren, slavný pianista Arthur Rubinstein nebo první kosmonaut  Jurij Gagarin.

Za druhé světové války byl hotel poškozen. Po rekonstrukci byl v roce 1951 znovu otevřen.

V roce 1983 byl prohlášen za kulturní památku, ovšem v roce 1990 byl uzavřen. Po roce 2000 prošel novou rekonstrukcí, která  podle Wikipedie stála přibližně 70 milionů eur. K původnímu hotelu byla přistavěna nová budova a v říjnu 2008 byl znovu otevřen. Jak je vidět, i více než stoleté hotely mají svou historii. Tak vám tento na pohled asi nejvýraznější hotel v Portoroži představím i s jeho zelení na několika fotkách.

Na rozdíl od většiny historických měst na slovinském pobřeží (jako jsou Piran, Izola nebo Koper) nevznikl Portorož jako starobylé rybářské sídlo, ale vyrostl jako luxusní lázeňské a mořské letovisko. Už ve 13. století mniši z okolních klášterů (zejména benediktini) používali k léčbě různých nemocí (revma, kožní problémy) mořskou vodu a léčivé bahno z nedalekých solnovarů. Skutečný rozmach nastal koncem 19. století za vlády Rakouska-Uherska. V roce 1891 byla založena lázeňská společnost a Portorož se oficiálně stala vyhlášenými klimato-terapeutickými lázněmi.

Těsně vedle Portorože se nacházejí Sečoveljské soliny, jedny z nejstarších dosud fungujících solnovarů v Evropě (sůl se zde těží tradičním způsobem už více než 700 let). Právě díky solnému bahnu (fango) a vysoce koncentrované slané vodě (mother water / aqua madre) získal Portorož svou lázeňskou slávu.

Ještě nakonec zajímavost, jak přišel Portorož k svému jménu. Název je odvozen od kostela Madonna del Rosaria (Panna Marie Růžencová), který v této zátoce stál ve středověku.

Hotel Histrion a lázně Termaris

V mém věku (69) už nejedu k moři kvůli horku, opalování se a plavání v moři. Přesto okouzlení mořem zůstává, i když už je poněkud jiné, než když jsem byl u moře poprvé. Napsal bych, že pro mě byl začátek října vhodnou dobou a portorožský hotel Histrion vhodným místem k dalšímu setkání s mořem. Byť je slovinské mořské pobřeží relativně dosti krátké. 

Hotel Histrion je jedním z nejznámějších a největších hotelových resortů na slovinském pobřeží. Nachází se v unikátní lokalitě na mysu St.Bernardin přímo mezi historickým městečkem Piran a živým letoviskem Portorož.

Největším lákadlem Hotelu Histrion je mořský aquapark Sea Waterpark Termaris. Jde o největší bazénový komplex s vyhřívanou mořskou vodou na celém slovinském pobřeží.

V lázních je sedm různých bazénů s mořskou vodou. Bazény jsou rozdělené na zónu určenou pro relaxaci a zónu pro rodiny s dětmi. Dva největší jsou plavecké. Díky těmto vnitřním bazénům si mohou návštěvníci hotelu užívat mořské vody v každém počasí a ročním období. I když nějaká krátká přestávka pro jejich údržbu v průběhu zimy zřejmě bude.

Hotel Histrion nabízí pokoje s výhledem na moře, nebo s výhledem do jachtařského přístavu. My si připlatili, abychom měli výhled na moře. 

Před recepcí hotelu je torzo kostela svatého Bernardina ze Sieny (1380 -1444). Je pozůstatkem kláštera s kostelem, který se na tomto místě začal stavět už v roce 1452. Ke zrušení kláštera došlo v roce 1806 za doby francouzské - napoleonské správy. Rakouská armáda následně budovy proměnila v pevnost na obranu Piranského zálivu. Postupně se objekt rozpadal a chátral. Když se v 70. letech rozhodlo o stavbě moderního hotelového komplexu Bernardin, architekti se rozhodli historické ruiny nezbourat, ale zakomponovat je přímo do centra architektury celého resortu. Do hotelového komplexu Bernardin patří jak Hotel Histrion, tak Grand Hotel Bernardin a Hotel Vile Park.

A to je pro dnešek všechno.

Lantana měnivá (Lantana camara)

Před dvěma lety jsme byli na krátké poznávací dovolené Slovinska. Navštívili jsme i Portorož. Po té první, velmi krátké návštěvě mi bylo jasné, že bych se na toto místo chtěl ještě alespoň jednou vrátit. To se koncem minulého týdne stalo. Před, i po dovolené, mě čeká ale velké zalévání. To jsme se ještě vrátili ze stále letních tamních teplot do našeho studeného a momentálně deštivého podzimu. A tak, než se k fotkám i k těm hezkým dnům na hezkém místě v krásné přírodě dostanu, představím dnes alespoň pár květů. Jedné pravděpodobně většině z vás známé rostliny. 

Lantana, nebo také známá pod názvem libora je rozšířená hlavně jižněji od nás. Tam věčinou nechybí v parcích a záhonech s okrasnými květy. U nás by zimu venku nepřežila. Zbývá možnost pěstovat ji buď jako letničku, nebo trvalku. V druhém případě zimu musí přežít zimu v bytě, nebo někde na chodbě. Bez květu to není zajímavá kytka. Sám jsem ji nějakou dobu před lety měl. 

Ovšem její květy, zvláště v podmínkách jihu, blízko moře, při světle a slunci, které k těm místům patří jsou nepřehlédnutelné. Ty, které vidíte, rostly jen malý kousek od našeho hotelu Histrion. Květy byly ve třech barevných variacích. Dvě z nich s typicky zbarvenými květy, které postupně podle toho, jak se vyvíjejí a stárnou, mění barvu. Třetí byla “jen” jednobarevná, žlutá. I tak stála za povšimnutí a fotku.   

O nějaká fakta a zajímavosti o ní jsem tradičně požádal digitálního poradce a spoluautora, AI :         

Základní fakta a původ

• Původ: Lantana měnivá (Lantana camara) pochází ze středoamerických a jihoamerických tropů a Karibiku.
• Botanické zařazení: Patří do čeledi sporýšovitých (Verbenaceae). V našich podmínkách se pěstuje jako přenosná kontejnerová rostlina nebo letnička, protože nesnáší mráz. Ve své domovině však tvoří vytrvalé, stálezelené keře.

Barevné variace a fenomén „chameleonních“ květů

Její nejslavnější vlastnost – barevná proměnlivost jednoho květenství.

Kolik je barevných variací?

Dnes existuje přes 600 registrovaných kultivarů a hybridů. Květy se vyskytují v odstínech žluté, oranžové, červené, růžové, purpurové, bílé i krémové.

Jak barvoměna funguje?

Jednotlivé kvítky v hlávce rozkvétají postupně od středu ke krajům. Květ se otevře s jasně žlutou či krémovou barvou a postupně (jak stárne a dochází k opylení) mění barvu na růžovou, oranžovou až tmavě červenou.

Proč to dělá?

Rostlina tím posílá „povel“ opylovačům. Včely a motýli vidí žlutou barvu velmi jasně a vědí, že v čerstvých květech je hojnost sladkého nektaru. Starší, opylené květy ztmavnou do červena či fialova, čímž hmyzu naznačují: „Tady už nic není, leť na ten žlutý!“

1. Extrémní magnet pro motýly

Květy tvoří bohatý nektar, jehož vůně připomíná směs citrusů a koření. Je jednou z nejlepších rostlin pro lákání motýlů, čmeláků i kolibříků (v oblastech jejich výskytu).

2. Dvojí tvář: Ozdoba vs. Invazní hrozba

Co je v Evropě oblíbenou balkónovou rostlinou, je v tropech a subtropech (Austrálie, Indie, jižní Afrika, Havaj) doslova pohromou. Lantana je zařazena na seznam 100 nejhorších invazních druhů světa (IUCN). Tvoří neproniknutelné houštiny, které vytlačují původní vegetaci a blokují obnovu lesa.

3. Aromatické (a varovné) listy

Když promnete listy lantany mezi prsty, ucítíte výraznou, mírně štiplavou citrusově-bylinnou vůni. Důvodem jsou silné éterické oleje, kterými se rostlina chrání před bylinožravci.

4. Nebezpečné plody

Po odkvětu tvoří trsy drobných kuliček (peckovic). Nezralé zelené kuličky jsou silně jedovaté pro lidi i většinu zvířat (obsahují triterpenoidy způsobující poškození jater). Zralé černé plody naopak chutnají ptákům, kteří semena trusem roznášejí do širého okolí.