V lednu začala ta správná zima. Sníh, který hned neroztál a mráz, který se drží většinu měsíce.
Procházky do přírody jsou teď někdy takové “černobílé”. Všechny ty barvy, které příroda nabízí od jara do podzimu, jako by se někam ztratily. Když jsem vybíral fotky pro dnešní pozdrav, přišlo mi, jako bych vybíral z černobílých fotek.
Bylo to tím, že při procházce, na které jsem fotil bylo zataženo a padal sníh. V případě, že je nebe jasné a svítí slunce je kombinace modré oblohy a bílého sněhu velmi fotogenická. To je vidět na jedné ze dvou fotek, kterými dnes přispěl Martin. Z našich jiných, společných procházek.
¨
I na jedné z mých fotek jsou vidět další barvy. Červené plody hlohu a na větvi zelená a žlutá barva lišejníků.
Zasněžená příroda má své kouzlo, je v ní zvláštní klid, ticho. Občas se na obloze objeví uspořádaná formace hejna kormoránů, kteří odněkud přiletěla na zimní stanoviště na řeku Berounku. Na té jsou celoročně i kachny a labutě. Tedy stálá labuť už zbyla jen jedna. Její partner, nebo partnerka se ztratil(a). Občas přiletí jiný pár, ale ten se dlouho nezdrží.
Zem si po dlouhé době může odpočinout pod bílou pokrývkou. Snad ten sníh dodá potřebnou vláhu rostlinám a stromům, které mohou už za několik týdnů začít ožívat.
A my se budeme těšit z nového života a energie, kterou jaro přinese.
