Pávi na zámku Kratochvíle

Poslední zastavení u naší dovolené v Jižních Čechách začnu návštěvou Jindřichova Hradce. Další hezké jihočeské město s hradem - zámkem. Při této dovolené jsem navštívil asi tolik zámků, co před tím za celý svůj život. Nemám nic proti návštěvám historických objektů. Ale ani je cíleně nevyhledávám. Výjimkou bylo národním muzeum v Aténách a muzeum v Heraklionu na Krétě. Starověké památky na mě působily mnohem silnějším dojmem, než ty středověké.

Když jsem viděl středověkou kuchyni v Hradci, bylo mi líto všech těch, kdo tam tehdejším pánům připravovali pokrmy. Ani ty zámecké pokoje mi nepřišly moc útulné. Většinou tmavé a vyzdobené obrazy předků. Dovolil bych si tvrdit, že většině našich obyčejných lidí se v jejich bytech a domech žije mnohem pohodlněji. 

I Jindřichův Hradec má svůj rybník jménem Vajgar, rozdělený na Velký a Malý Vajgar. Na fotce vidíte část Malého Vajgaru a za ním zámek s tím, co zůstalo z hradu, kulatá věž vpravo od středu. 

Pěkný výlet byl i do Nových Hradů. Nejen kvůli samotnému hradu a další prohlídce, ale i kvůli návštěvě takzvaného Terčina údolí, což je “anglický” park vybudovaný na přání hraběnky Terezie Buquoyové. Tedy hezká procházka to byla, nevím, co na tom bylo anglického. Možná umělý vodopád? Ještě víc než ten vodopád mě zaujal jeden obrovský dub, starý jistě nějakou tu stovku let.

Jen pár kilometrů od Nových Hradů je poutní kostel Dobrá Voda (Kostel Panny Marie Těšitelky) přezdívaný “Jihočeské Lurdy”. Byl postavený na místě léčivého pramene. Voda z něj je opravdu dobrá.

Poslední zastávkou při návratu domů do Plzně byl zámek Kratochvíle. Zatímco hraběnka Terezie zatoužila po anglickém parku, zde si Vilém z Rožmberka nechal postavit lovecký letohrádek italskými architekty. V tomto zámku už mohl být život docela příjemný. V zámku je i pěkná zahrada s ovocnými stromy. Ale jeho největší atrakcí byli pro většinu návštěvníků pávi v jeho zahradě. 

Ti se před pozorností fotících návštěvníků a návštěvnic nejspíš  snažili skrýt, když ale nebylo kam uniknout, začali rozvírat  svou největší ozdobu. Tuším, že to mělo turisty odradit. Zaznamenalo to však reakci zcela opačnou, ještě větší focení. I já se připojil.

Co jiného, by mělo být posledním obrázkem z této dovolené, než nějaká rostlina. Přímo ze zámku Kratochvíle, květ liliovníku tulipánokvětého.  

Třeboň

Co napsat o městě, kde jsme prožili jen necelých pět dnů ? To je opravdu málo, aby se nám podařilo s tímto městem sžít.

Co můžu napsat s jistotou - Třeboň je krásné město. Tak akorát velké, ani málo, ani moc. Město, které má poměrně dlouhou historii, která je v něm stále přítomna v podobě zámku, kostela i většího množství starých, historických, ale dobře udržovaných domů. 

Město s dlouhou tradicí rybníkářství. Na okraji Třeboně, na dohled od lázní Aurora leží rybník Svět, patnáctý největší rybník u nás. Malý kousek od Třeboně je další krásný rybník, Opatovický. Tomu patří pěkné dvacáté místo, co se velikosti týká.  Oba vidíte na obrázku, na honím je Svět. Pokud by vás zajímalo, kde se nachází náš největší rybník, je to přibližně 6 km severně od centra Třeboně. Jmenuje se Rožmberk. 

Za Rožmberků získala Třeboň svůj český název. Původní název byl Wittingau. Vítkův luh,

podle jeho majitele Vítka z Klokot z českého šlechtického rodu Vítkovců. Posledním Rožmberkem v Třeboni byl Petr Vok, ten zemřel bez dědice. Rožmberkové mají ve znaku pětilistou růži. Posledními majiteli zámku a panství byli Schwarzenbergové, jejichž hrobka je dalším návštěvním místem v blízkosti Třeboně. Je vidět, že někdo si potrpěl na luxus i po smrti, jako by to už nebylo jedno. Jak je psáno, prach jsi a v prach se obrátíš. 

Třeboní protéká Zlatá stoka, vodní kanál napájející několik rybníků, například rybník Svět.

Byl postaven podle plánů Štěpánka Netolického. Jeho dům na třeboňském náměstí vidíte na fotografii. Stavba proběhla v letech 1508-1518. Přikládám pár obrázků této Zlaté stoky.  I s poněkud exhibicionistickou rusalkou (na hlavě ji rostly nějaké rostlinky) a  aby to bylo genderově vyvážené, přikládám i obrázek vodníka, sedícího nad stokou. Tedy ta rusalka (nebo statná jihočeská selka) vypadá jako umění, chudák vodník, to je pořádný kýč. 

Protože kdekoliv jsem, koukám po rostlinách, keřích a stromech, přikládám několik obrázků rostlin i stromů. Při vstupu do hotelu Lázní Aurora mě hned v jeho vchodu zaujala velká vonící kytice, která vydržela po celý náš pobyt tam. Budovu lázní jsem nevyfotil (je k dohledání na internetu), ale tu kytku ano…..Další květiny jsou ”posbírané” v areálu lázní, ve městě.

Stromy a keře patří ke krásnému lázeňskému parku. Kromě lázní Aurora, v jejichž objektu jsme byli ubytovaní jsou v Třeboni ještě Bertiny lázně. O lázních nic napsat nemohu, protože náš zájezd byl zájezdem poznávacím. Tak jsem si z lázní užil jen bazén pro intenzivní plavání, do něhož jsme měli v ceně pobytu (kromě polopenze) přístup.