sobota 5. července 2025

Po roce v Železné Rudě

Pokud na nějaké místo jezdíte většinu života, relativně dost často, možná budete mít stejný pocit, jaký mám, když přijedu do Železné Rudy, nebo na Špičák. Jako by se čas mezi poslední a předposlední návštěvou zkrátil, jako by to bylo před pár dny, kdy jsem tam byl naposled.





Když se ale víc rozhlédnu, vidím, že se toho změnilo dost a dost. Obě místa se rozrůstají, přibývají apartmány, luxusní domy, které tu před několika málo desítkami let nebyly. A další se staví. Zatímco domy jsou krásnější, v šumavských lesích už to taková sláva není. Smrky napadené kůrovcem postupně odcházejí a nějakou dobu potrvá, než je nahradí nové, odolnější stromy. Přesto je tu stále dost zdravých stromů, stále je tu vzduch, který se dobře dýchá. 




Když jsme na tu krátkou, pětidenní dovolenou vlakem přijížděli, v půli cesty, za Klatovama se strhla průtrž mračen, snad největší, jakou jsem letos zažil. Vlak kvůli ní nabral zpoždění, jel pomalu, kvůli riziku spadlých stromů. Déšť skončil chvíli poté, co jsme dorazili do cíle. Byl jediný, který jsme po celou dobu dovolené zažili. 

Následovalo velké horko, jaké dříve bylo koncem června spíše výjimkou, dnes zřejmě pravidlem. V příštím článku se zmíním více o naší oblíbené trase, kterou rádi chodíme. Už to není Vrchol Javoru, ani Špičáku. Chůze mi nevadí, ale prudké stoupání do kopce už nějak nemusím. Dříve jsem si ho užil dost a dost. A tak zmíněné vrcholy pozoruji jen z dáli.



Té krásné přírody jsme si užili celkem dost. Dříve se mně líbily červené květy náprstníku, tentokrát mě přitahovaly květy bílé. Stejně jako bílé květy naší orchideje - vemeníku.




U některých domů jsem viděl i jehličnany, které v šumavských lesích nenajdete. Na první pohled se mi to zdálo poněkud nepatřičné, nakonec jsem uznal, že krásné stromy do zahrad, nebo i městské výsadby patří.




Vyfotil jsem i pár květů ze Železné Rudy. Jako vždy růžové květy nějakého kultivaru opletníku plotního, který kvetl hned naproti vchodu do místa, kde jsme byli ubytovaní. Ať přijedeme v červnu nebo v září, vždy je v plném květu. U jednoho domu mě zaujalo zvláštní zbarvení petúnií. Tak přikládám obrázek. To je dnes vše, pokračování příště.