sobota 27. července 2013

Hosta (návštěva Zámeckého zahradnictví Ctěnice)

Ano, nepřepsal jsem se. Tentokrát to nebude Hoya, ale Hosta. Podobný název, rozdílné rostliny.
Najde se i něco, co mají společného. Početnou řadu fanoušků, obě mají kluby svých příznivců a narůstá počet pěstitelů, kteří jim věnují část svého času i prostoru.


Jak jsem se dostal k Hostám, nebo li Funkiím, Bohyškám? Ještě jsem se dozvěděl další pěkný název, Jitrocelová lilie. Znám je už hodně dlouho, mnohem dřív, než jsem se dozvěděl, jak se jmenují. Co pamatuji, patří mezi stálice našich zahrad, a nejen u nás. I na dovolené na Korfu na zahradě rostla a kvetla.


Dočetl jsem se, že host je něco mezi 23 až 45 druhy. Pochází z Číny, z Japonska, z Korejského poloostrova. Ten velký rozptyl v počtu druhů bude daný snad tím, že všechny hosty až na jednu výjimku mají stejný počet chromozomů a dají se vzájemně křížit. Toho už jistě v dávné minulosti využili tamní zahradníci. A co teprve ti dnešní. Dnes má Hosta 1600 registrovaných kultivarů, podle jednoho zahraničního zahradnictví dokonce 3000.

Mně se hosty na zahradách vždy líbily, kdybych měl zahradu, určitě by tam nějaká nechyběla. Před pár lety jsem v jednom katalogu zahradních rostlin uviděl fotku miniaturní hosty. Hosta Blue Mouse Ears, u které bylo uvedeno, že se dá pěstovat i v nádobách. Letos na jaře jsem opět narazil na nějaké stránky, které se hostám věnují a kde je popisují jako nenáročné, nevymrzající kytky, jejichž malé druhy se dají pěstovat i na balkoně. Ty „Modré myší uši“, jak zní překlad názvu té malé hosty by se mně na balkon také ještě vešly.


Jak se mi takový nápad usadí v hlavě, je jasné, že to nemůže dopadnout jinak, než jak to dopadlo. Pěkných pár hodin jsem si na internetu vyhledával stránky věnující se hostám.


Byl jsem překvapený, kolik krásných kultivarů bylo vyšlechtěno. Asi nic pro milovníky botanických druhů, ale toto šlechtění má své oprávnění. Různé barvy, tvary listů, velikosti. To už nejsou jen nějaké nevýrazné listy někde na zahradě, ale dominanty a ozdoby zahrad. Pokud se chcete podívat na to, co mám na mysli, zkuste si zadat http://buddgardens.com a proklikejte se po jejich PhotoGallery. Stačí se jen podívat na tyto stránky, nebo nějakého jiného nějakého zahradnictví, které se věnuje jejich pěstování. Zahraniční nebo i naše.

Nemohl jsem nenarazit na www.hosta.cz, které patří pod Zámecké zahradnictví Ctěnice. Když jsem zjistil, že je na kousek za Prahou, téměř na trase, kudy pravidelně několikrát do roka projíždíme, bylo rozhodnuto. Už po prvních krocích za bránou mi bylo jasné, že jsem na správném místě, přesně na takovém, kde se mi líbí a kde bych se vydržel dlouho procházet a jenom se dívat na ty pěkné kytky kolem. K zahradnictví přiléhá zámecká zahrada, která je také moc pěkným místem.


V zahradnictví byla ochotná paní, která mě provedla zahradnictvím a ukázala krásné hosty, kterých tam pěstují několik stovek druhů a kultivarů. Od těch trpasličích, které jsou oproti těm větším a velkým stále ještě ve značné menšině. Měl jsem z těch prohlížených internetových stránek vypsané ty malé druhy, chtěl jsem i nějakou s pestřejším zbarvením listů.


Nakonec jsem si kromě miniaturní Blue Mouse Ears koupil ještě Hostu Hig Society. Ta první je mladá rostlina, tedy jejich pěkný trs. Výška rostlin je zatím do 10cm. Jednotlivé listy na krátkém stonku jsou dlouhé 3 až 5cm, široké tak 2-3cm. Na to, jak jsou malé mají poměrně velké a výrazné květenství. Tato mladá rostlina zatím moc nekvete, jak vidíte z fotky, má jedno květenství s několika květy. Pokud jak doufám přežije zimu, bude snad už příští rok květů víc.


Hig Society je pomalu rostoucí kultivar, který by měl mít na jaře žlutý střed zelených listů, měnící se časem v bílou. Pár dnů potom, co jsem je dovezl se v jeho středu začalo vyvíjet květenství. To nepřesahuje výšku listů. Hosta Hig Society je už o poznání větší, výška téměř 25cm, konce listů v největší vzdálenosti od sebe jsou něco přes 40cm. Jako hosta s bílým, nebo žlutým listem snese víc dopoledního slunce. Hosty jsou jinak spíš stínomilné, ty zelené a modrozelené vyžadují větší přistínění, než ty pestrolisté. Dřív byly řazené mezi liliovité, dnes mezi chřestovité.



Hosty jsou mrazuvzdorné trvalky, které se každým rokem obnovují. Jejich oddenky přezimují v zemi. Ty pěstované v nádobách by měli zimu také vydržet, určitě bude záležet i na tom, jaká je nádoba, kde je umístěná. Zřejmě je na zimu obalím papírem, tak by na balkoně měli přežít. Pokud to dobře dopadne, zřejmě se ještě někdy ve Ctěnicích, kde se mně velmi líbilo pro nějakou stavím. 

  

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Pane Kopecky, Vy byste měl mít zahrádku. Ja jsem propadla hostám před několika lety a kouty v zahradě, kde hosty převažují, mám nejraději. Stromy, hosty, kapradiny, škornice (tu myslím máte na balkoně taky) a oměje. No jsou i jiné krásné kytky. Eva Egertová