O těchto aglaonemách jsem psal před třemi roky. Obě jsem považoval za ty z choulostivějších aglaonem. To, že o nich píšu i po třech letech může být důkazem, že tomu tak nemusí být.
Bílou Osaku jsem koupil hlavně proto, že byla v květinářství, které už dnes neexistuje, ve slevě. Když jsem viděl, že na jejích bílých listech jsou zelené hlavně okraje a občas i nějaká zelená v jejím středu, považoval jsem ten nákup i s tou slevou za celkem velké riziko. Jak může žít rostlina s minimech chlorofylu?
Může, jak je vidět. Po těchto aglaonemách jsem si koupil i další, které jsem za problematické nepovažoval. Ty se už ale rozloučily. Na Bílé Osace se ten nedostatek chlorofylu přece jen projevuje. Nové listy ji přirůstají velmi pomalu. To může být i výhoda, protože si stále udržuje přijatelnou velikost. Mám ji hodně blízko okna, aby toho světla měly její převážně bílé listy co nejvíc.
Aglaonemu Crete mám od okna trochu dál. Ty její listy jsou přece jen víc zelenější. Také víc přirůstá. Její nejstarší výhony už jsou dost dlouhé, poléhají na okolních květináčích. Listy mají na svém konci a možná by byl čas zkusit je nařízkovat a nechat znovu zakořenit. Ale v květináči ze země vyrostlo několik nových rostlin, takže i v případě, že by řízky nezakořenily, o kytku nepřijdu.
Tato aglaonema má hezké, lesklé zelené listy lemované růžovým okrajem a ta samá barva je i ve středu listů. Stejně zbarvené jsou i stonky listů. Květy obou zmíněných rostlin jsou bílé, drobné, uspořádané v palici obklopenou jednoduchým toulcem. Takové typické květenství pro čeleď áronovitých, do které aglaonemy patří.
I když na poslední fotce aglaonemy toto ještě nerozvinuté květenství vidíte, přidám ještě dva podstatně výraznější květy.
Na blízkém poli rozkvetly mezi směskou obilí slunečnice. Tyhle květy patří k létu a pro mě jsou i jedny z nejkrásnějších. A nejvíc pozitivně působících. Jeden květ jsem si přinesl domů. Martin vyfotil i její detail, který je také zajímavý.
To květy orchidejí jsou jiné. Exotické, záhadné, tajemné. Naše zygopetalum kvete pravidelně dvakrát do roka. Jednou v průběhu léta, podruhé kolem vánoc a začátku nového roku. Tak to je jedno z dvou aktuálních květenství. Květ se tak mačkal o okno, že byl hned po rozkvětu ustřižen. Ve vodě vydržel téměř tři týdny. Druhé, větší květenství se čtyřmi květy, které rozkvetlo ve stejnou dobu a zůstalo na rostlině je ještě stále pěkné.
