sobota 24. ledna 2015

Kalanchoe

Dnes představím kytku, která se stala už dvakrát dárkem, možná i tak trochu danajským darem. Slušelo by se, abych ji představil i pod správným názvem. Hledal jsem podobné na internetu a nejpodobnější byly Kalanchoe rosei ssp. sersatifolia a Kalanchoe serrata. Může to být i nějaký kultivar, pravděpodobný až téměř jistý je původ předků této rostliny, ostrov Madagaskar.


Jak jsem se k této kytce dostal. Už je to pár let, jedna kolegyně, která si už nějaký rok užívá zaslouženého odpočinku v penzi mi nabídla několik zakořeněných stonků tohoto kalanchoe.
Měla je ve vodě ve váze. Dostala je od jiné kolegyně, ale také už se jí nějak přestala líbit a tak přímo řekla, pokud je nechceš, tak je vyhodím.


Vyhazovat něco, co je živé mně připadá vždy trochu kruté, byť se u některých živořících rostlin může jednat spíše o milosrdnou eutanázii. V tomto případě byla tedy na nějaký rok odložena.


Ono není kalanchoe, jako kalanchoe. To dnes představené se dříve jmenovalo Bryophyllum. Česky Naduť. Tyto rostliny, dost často považované za sukulentní plevel, mají pro jejich přežívání v přírodě jednu úžasnou vlastnost. Viviparii = živoorodost. V jejich případě po stranách jejich listů vyrůstají malinké, několik málo milimetrů velké rostlinky, které po nějakém čase, když jim narostou kořínky sami opadnou a při příznivé konstelaci pro život příznivých podmínek začínají růst blízko mateřské rostliny.

Pro tu samou vlastnost se stávají při pěstování ve sbírkách plevelem, který se pomocí těchto malých rostlinek šíří i tam, kde o to nikdo nestojí. Pokud bych vzal jen květináče v naší kanceláři, dost je jich obsazeno jiným, líbivějším druhem, blízce příbuzným, s touto rostlinou.


Ta dnešní kalanchoe nemá listy ani nijak zvlášť pěkné, ani ošklivé. V létě se víc vybarví, v zimě převládá zelená. Na délku mají tak maximálně, šest, sedm centimetrů, list je široký tak maximálně centimetr.


Čím tato rostlina mile překvapila, přesněji opakovaně každoročně překvapuje a těší je její květenství. Objeví se vždy koncem roku a pokračuje celý leden až do února. Květ je zvonek příjemné cihlové barvy, téměř tři centimetry dlouhý a v nejširším místě na svém konci 1,5cm široký.


V současné době kvetou rostliny ve dvou květináčích. V jednom je samotná, stará rostlina, kvetoucí snad už potřetí. Celá je vysoká metr a půl. Z toho v dolní polovině je holý kmínek tlustý už centimetr. Minulý rok na jaře jsem ho chtěl seříznout, ale už tak pěkně obrůstal novými stonky, že jsem ho nechal, ať roste, jak umí.


Ve druhém květináči roste víc menších rostlin, poprvé kvetoucích. Ty květy se každému líbí, samotná rostlina už takový úspěch nemá. Za to se všem líbí ta její příbuzná, která je nízká, má relativně malé, kulaté listy, které jsou na krajích zdobené malými rostlinkami. Ty už si odneslo víc návštěvníků, hlavně návštěvnic naší kanceláře. Na druhé straně, ještě nikdy zatím neukázala svůj květ.


Jak je tato kalanchoe náročná? Je nenáročná, jako všechna podobná Kalanchoe- Bryophylla. Pokud má vypadat trochu k světu, chce co nejvíce světla a slunce. Zalít stačí jedenkrát týdně, množství zálivky přizpůsobeno roční době, světlu a teplu.

Myslím, že ta dnešní kalanchoe má ještě nějaký rok života před sebou, alespoň do té doby, než se na zasloužený odpočinek odeberu také. Pochybuji, že o ní někdo projeví zájem, ale možná se najde někdo, kdo jí občas zalije a to jí k životu postačí.




1 komentář:

  1. Pěkně Vám kvete, úplně žhne. Za stara jsem nějaké Bryophyllum měla a opravdu to dělá neplechu, ač jsem je nemilosrdně plela, vždy nějaké přežívaly, třeba pod trny velkých kaktusů, pak je nešlo vydolovat. Více slunce přeji, Eva

    OdpovědětSmazat