sobota 31. ledna 2015

Aeschynanthus radicans (Eschynantus radicans)

Když jsem psal před týdnem poslední článek, netušil jsem, že uteče týden a já ho budu přepisovat.
Columnea hybrid, jak jsem podle dvou fotek na internetu rostlinu identifikoval je nesprávný název.

Při hledání jiné rostliny z čeledi podpětovitých – Gesneriaceae jsem narazil na větší množství jejích fotek, tentokrát už pod správným názvem Aeschynanthus radicans. Je vidět, že ne všechny informace na internetu jsou správné a že nesmíme všemu věřit. Omlouvám se, že jsem ten mylný název poslal dál. Teď tedy článek trochu opravím.


Kytku jsem dostal od Martinovo mami, která si myslela, že jde o voskovku. Listy jsou pěkné jako u voskovek i když voskovky je mají přece jen o poznání tužší a pevnější. Vzal jsem si od ní předloni větvičku, která bez problémů ve vodě zakořenila a následně přesazená do země potom i celé léto a podzim dobře rostla. Dal jsem ji na regál, tak dva metry od okna, což do zimy stačilo, ale přes zimu bylo světla nedostatek a kytka se se mnou rozloučila. Nestačila ani vykvést.


Druhý pokus následoval loni na jaře. To už jsem si ji odnesl do práce, kde je díky velkým oknům ze tří stran světla podstatně víc. To se projevilo i na tom, jak bujně, jakoby s velkou chutí do života začala růst a téměř okamžitě i kvést.


To první kvetení bylo jen tak na ukázku, jak květ vlastně vypadá. U Aeschynanthusu je typický, trubkovitý, většinou červený. V angličtině jsou tyto eschynanty nazvané Lipstick Plant. Kornoutek, z něhož červený květ před úplným rozkvětem vykoukne opravdu trochu rtěnku připomíná.


Aeschynanthus pochází z vlhkých tropů Malajského poloostrova. Zde žijí jako epyfityfyt, nebo i na zemi rostoucí rostliny.


Z toho vyplývá, i jaká podmínky budou chtít při pěstování v našich bytech. Hodně světla i když přímé slunce prý nemusí. Většina druhů bude vděčná za teplo. Jak jsem se přesvědčil, kytka je to dost žíznivá, zalévám přes léto i třikrát týdně, ale dávám pozor, aby nestála ve vodě.


Druhé, podstatně bohatší kvetení začalo koncem roku a pokračuje do teď. V zimě je každý květ, zvlášť barevný a výrazný hodně vítaný, jako důkaz, že i v zimě, když je pro naše kytky i pro mnohé z nás počasí hodně vzdálené optimálním světelným podmínkám, že život a radost z něj musí pokračovat dál.


Květy vypadají zajímavě ještě před tím, než se objeví pravý červený květ. Celý květ je dlouhý tak 5cm. Největší listy mají délku kolem 7cm, šířku přibližně 4cm.


Konečně dnes už končí leden, únor je kratší a v dalším měsíci v pořadí se dočkáme jara.




1 komentář:

  1. Moc pěkná, optimistická v této roční době. Taky mám nějakou neurčenou, má trochu chlupaté listy. Pěstuji ji epifyticky, tak moc nedivočí. Eva

    OdpovědětSmazat