sobota 2. července 2016

Tillandsia capillaris

Už dlouho nebyla žádná tilandsie. Tak dnes alespoň jednu hodně malou. Ve dvou mírně rozdílných formách.

Na první fotce ji vidíte nějaký čas potom, co ke mně poštou doputovala, ostatní jsou několik týdnů staré. Z desetiletého rozdílu je patrné, že nepřirůstá až tak rychle a zůstává trvale malá.
Tedy alespoň jedna její polovina. Ta druhá je pravidelně krácena, aby tu menší neutiskovala.


Tak a teď něco o ní. Při prohledávání fotek tilandsií na internetu jsem ji náhodou objevili na nějakém českém diskusním fóru, ani už nevím, jestli to bylo jen o tilandsiích, nebo i o jiných sukulentech. Někdo tam uveřejnil fotku malé kvetoucí Tilandsie capillaris i s informací, že byla koupena u Lukscheiterů.


V té době jsem na internetu vyhledával především fotky tilandsií a na zmíněná fotka se zobrazovala opakovaně. Při každém setkání s ní se mi tilandsie na ní líbila víc a víc, až jsem si tu fotku půjčil a napsal na mail pana Lukscheitera mladšího objednávku této tilandsie s přiloženou fotkou.


Tu objednávku jsem musel asi dvakrát zaurgovat, důvodem bylo, že si pan Lukscheiter nebyl jistý, zda mají ještě přesně tu formu, která byla na fotografii. Nakonec ale dorazila, ještě spolu s jednou další miniaturou. Hned jsem si všiml, že  ta malinká tilandsie je ze dvou výhonků a každý se mi zdál trochu jiný. Ta, o kterou mně šlo je ta s lístky těsně za sebou naskládanými. Ten druhý výhonek je měl takové rozvolněnější a o něco delší lístky.


To, že se jedná o dvě různé formy, jsem se přesvědčil i při kvetení, které v minulém, cihlovém bytě probíhalo každou zimu hned na začátku roku. V paneláku zatím nekvetly ani jednou. Ta kompaktnější forma měla květ přisedlý na konci svého “těla”, tvořeného dvěma řady listů. Druhá forma měla květ na tenké, možná centimetr dlouhé stopce. Květy jsem nikdy vyfotit nenechal a jak ta paměť někdy stávkuje, už si nejsem jistý ani barvou těch miniaturních kvítků, ale domnívám se, že víc jak na 50% byly žluté.   


Během let se ta rozvolněnější forma bujněji rozrůstala, tedy přímo se cpala na stranu té kompaktnější, která rostla hodně pomalu. Také květy té rozvolněné produkovaly dobře klíčivá semena, která se občas uchytla na okolních tilandsiích. Prostě přírodní výběr, který v bytě omezuji tím, že ji vždy trochu ostřihám, aby neutiskovala tu pomaleji rostoucí příbuznou.


Tilandsie capillaris rostou na rozsáhlém území zahrnujícím několik států Jižní Ameriky, díky jehož velikosti se vyskytují v různých formách. Většinou malých až miniaturních. Mají rádi dostatek světla, umístění na okně je optimální. Další typ pro příznivce tilandsií a zajímavých kytek s malými prostorovými možnostmi pro jejich pěstování.


Přesvědčil jsem se, jak zapomínám. Martin přece jen  květ této tilandsie vyfotil. Alespoň se můžu utěšovat tím, že byl opravdu žlutý.



  

1 komentář:

  1. Krásná běložlutá, moje oblíbená. Eva

    OdpovědětVymazat