Dnes vás pozvu na procházku podzimní přírodou. Do míst, které jsou blízko našeho bytu a kde se také cítím být doma. Léto už před pár týdny rozloučilo. Roční období se pravidelně mění a zvlášť v našich zeměpisných pásmech je ta změna výrazná. Někdy, jako v tom letošním roce, se podzim povede a je plný barev.
Stejně jako jedno roční období přechází do druhého, tak i lidský život má své jaro, léto, podzim i zimu. Ne každý život projde všemi těmito obdobími. I když na to období zimy v lidském životě se jistě mnoho z nás netěší, je to možná přijatelná daň za spoustu roků, kterými jsme byli odměněni. Protože v každém z nich znovu můžeme prožít jaro, léto i zbývající dvě roční období.
Ale zatím je podzim. I mně trvalo dlouhou dobu přiznat si, že se můj život dostal do tohoto období. Stále jsem se utěšoval tím, že jsem stále na konci léta, ale pravda je jiná. Prostá. Je podzim.
Podzim bývá dobou sklizně. Jak se říká, co kdo zasel, to sklidí. V podzimním období už máme právo ohlížet se zpátky, bilancovat. Co se povedlo a nepovedlo. Co vyšlo a nevyšlo. Na co jsme museli dlouho čekat. Něčeho jsme se dočkali, něco nás minulo. Tak možná někdy příště, bude li nějaké příště, nějaké další jaro nových životů.
Také záleželo na tom, co jsme do svého života pozvali. Už velmi brzy, možná ještě v předškolním věku jsem do svého života pozval přírodu. Tahle láska k ní nikdy nezklamala a bohatě mi navracela. V přírodě jsem nacházel radost, klid, pohodu. To, co mě přesahuje. Nemusel jsem to psát v minulém čase, platí to pořád a bude to platit dokud budu vidět, slyšet, vnímat.
I když se můj život celkem brzy začal vyvíjet k tomu, že mně bylo lépe v přírodě, než mezi lidmi, i ten kontakt s lidmi jsem potřeboval. A tak živé přátele nahradily knihy, hudba, písničky, filmy. S dobrou knihou, nebo při poslechu svých hudebních oblíbenců jsem byl vždy v dobré společnosti.
V životě jsem často dělal chyby, někdy jsem zklamal, někdy někdo zklamal mě. Díky dobré paměti si velkou část svých chyb pamatuji. Člověk by měl odpouštět druhým, sobě a doufat, že tam nahoře mu bude možná také odpuštěno. Tedy dnes je to nějak až moc osobní.
Zpět k podzimu. Má spoustu barev. Může být krásný. Prožívám jedno z nejhezčích období ve svém životě. Nejsem sám, mé dny jsou vyplněné tím, co mě baví. Sice čas rychle utíká, nestačím vše, co bych chtěl. Také energie na to chybí. A když jsem spojil svůj život s tou přírodou a hlavně s rostlinami a stromy, stejně jako ony potřebuji ve svém životě co nejvíc světla. A světlo, to chci zvát dál. Je na každém z nás, co si pod světlem představí, co pro něj toto slovo znamená.
Rozloučím se s přáním hezkého podzimu, ať už se ve svém životě nacházíte v jakémkoliv životním období. Přeji vám, ať máte kolem sebe to, co potřebujete k spokojenému, naplněnému životu. A také, ať v přírodě a krajině, kterou máte ve své blízkosti nacházíte klid, inspiraci a naplnění v souznění s ní.
Žádné komentáře:
Okomentovat