Ostnatá agave

Pomalu začínám stěhovat “sezónní sukulenty” z lodžie na jejich zimní místa do nevytápěných komor na chodbách. Tři mé oblíbené agáve jsem vyfotil a teď přemýšlím, co o nich napsat. Dnes přenechám začátek článku AI:

Agáve je fascinující rod sukulentních rostlin, který patří do čeledi chřestovitých (Asparagaceae), i když je často mylně spojován s kaktusy.

Počet a rozšíření druhů Agáve

• Počet druhů: Rod Agave zahrnuje značné množství druhů. Zdroje se mírně liší, ale obecně se uvádí, že existuje přibližně 200 až 300 druhů agáve.
• Přirozené rozšíření (domovina): Původní domovinou agáve jsou suché a polosuché oblasti kontinentální Ameriky, především Mexiko a jihozápad Spojených států (např. Arizona, Nové Mexiko, Texas). Hojně se vyskytují v různých biotopech, od pouští a polopouští až po horské oblasti ve vyšších nadmořských výškách. Mexiku je centrem jejich diverzity.
• Rozšíření člověkem: Díky své okrasné hodnotě, odolnosti a hospodářskému významu (vlákna, výroba nápojů jako tequila a mezcal) byly agáve rozšířeny člověkem do mnoha oblastí světa s odpovídajícím teplým a suchým klimatem. Zdomácněly a pěstují se například v:
• Středomoří (jižní Evropa, severní Afrika)
• Indie
• Afrika (např. jako zdroj vláken sisalu - Agave sisalana)
• Austrálie
• Karibik

Agáve tak hraje významnou ekologickou, kulturní a ekonomickou roli jak ve své původní domovině, tak i v mnoha dalších regionech, kam byla rozšířena.

Teď zas napíšu něco sám.

Vzpomínám si na první setkání s agávemi ve volné přírodě, na ostrově Hvaru. Je to už víc jak před čtyřiceti lety. Obrovské rostliny. Některé právě kvetly. Docela by mě zajímalo, kdy byly první agave dovezeny do Evropy.

Do Čech se dostávaly z bývalé Jugoslávie, kdy si jejich malé odnože turisté přivážely jako památku na dovolenou u moře. Jednalo se o agávi amerikanu, která na svoji krásu a velikost v našich podmínkách málokdy dosáhne. Dnes je nabídka agáví podstatně větší, seženete je na internetu, na výstavách sukulentů. Pokud chcete nějakou specialitu, vyžaduje to někdy čas a hledání. Pro zajímavost doporučuji nahlédnout na ebay: Agáve for sale | eBay

Na agávích jsou nápadné jejich ostny. Jakou evolucí rostlina asi prošla, aby vypadala tak, jak dnes vypadá. Ty ostny rostlinu jistě dobře chrání před býložravci, kteří by je chtěli sežrat. I když na jejich tuhých listech by si zas tak nepochutnaly. Možná je chránily před druhy, které už vyhynuly?

Zeptal jsem se na názor AI.

Tady je její odpověď:

To je zajímavá úvaha! Máš pravdu, že ostny agáve slouží primárně jako ochrana proti býložravcům.

"Je agáve 'stará rostlina'?"

• Ano, rod Agave je považován za poměrně starobylý, s evoluční historií sahající desítky milionů let zpět. Přesné stáří se těžko určuje, ale rostliny podobné agáve existovaly už před nástupem mnoha současných savců. Přirozeně se vyskytuje hlavně v Mexiku a na jihu a jihozápadě USA, stejně jako ve Střední a Jižní Americe.

Býložravci a Agáve:

• Současní býložravci: Navzdory pichlavé obraně existují zvířata, která agáve konzumují. Patří sem například pekaři (divoká prasata Nového světa) nebo některé druhy hlodavců, kteří se naučili dostat se k dužnatým částem, i když to vyžaduje značné úsilí. Listy a květy agáve jsou také uváděny jako jedlé (po zpracování) i pro člověka, což naznačuje, že i zvířata by mohla mít o vnitřní, na škroby bohaté jádro (tzv. piña) zájem. Nicméně, obrana je vysoce efektivní, a proto není agáve pro většinu velkých býložravců první volbou.
• Vyhynulé druhy: V minulosti, zejména během pleistocénu (doba ledová), existovala v oblastech výskytu agáve (hlavně Severní Amerika) mnohem větší megafauna, která by mohla být hlavními býložravci, proti nimž se agáve vyvinula:
• Obří lenochodi (např. rod Megatherium nebo Nothrotheriops), kteří byli schopni dosáhnout vysoko a silnými čelistmi rozdrtit tuhé rostliny.
• Mamuti nebo mastodonti (i když ti byli spíše na severu, ale jejich předchůdci mohli být součástí dřívější fauny).
• Velcí nosorožci a jiné archaické kopytníky v ranějších epochách.

Je vysoce pravděpodobné, že největší evoluční tlak, který vedl k vývoji tlustých, tuhých listů a mohutných ostnů, pocházel právě od těchto vyhynulých obrovských býložravců, kteří se na přelomu pleistocénu a holocénu (zhruba před 10 000 lety) vytratili. Ostny zůstaly jako efektivní dědictví.

Jsem rád, že na to má AI podobný názor.

Tak teď je asi ten, kdo si s trny agave poradí nejlépe člověk. Agave se využívají na výrobu sisalu a nápojů tequily a mezcalu.  Na druhou stranu díky lidem se agave dostala do mnoha částí světa a jejich zvláštní a výrazná krása může těšit všechny jejich pěstitele, ale i všechny ostatní, kteří se s nimi setkají v přírodě a v botanických zahradách při svých cestách všude tam, kde je dostatek tepla, světla, kde se agávím daří.