V úterý jsem se vydal na nákup do blízkého Lidlu. Cestu mi ale zatarasil bagr – v Plzni se zkrátka pořád něco kope, bagruje a opravuje. Při cestě zpět jsem se tedy rozhodl pro jinou trasu, která vede kolem květinářství. Před ním v regálech lákaly venkovní květiny, převážně letničky, ale zahlédl jsem i dvě plata netřesků. Samozřejmě mi to nedalo a musel jsem se podívat, co nabízejí. Jeden mi okamžitě padl do oka svou zajímavou červení listů a krásným tvarem.
Pokračoval jsem dál, ale pořád jsem na něj myslel. Doma jsem narychlo vybalil nákup a spěchal zpátky do květinářství, aby mě někdo jiný nepředběhl. Ještě tam byl! A protože kupovat jediný netřesk mi přišlo tak nějak nepatřičné, vybral jsem ještě jeden netřesk, který mě zaujal svými menšími, pěkně tvarovanými růžicemi a netradiční barvou. Domů jsem si tak nesl hned dva úlovky.
Dva netřesky by možná samy o sobě nestály za článek, jenže ten samý den mi byl odeslán balík s dalšími patnácti rostlinami ze slovenského obchodu sempervivum.sk. Tam jsem objednával už loni a s rostlinami jsem byl nadmíru spokojený. A jak se říká:”Do třetice všeho dobrého”. Všechny ve čtvrtek došlé rostliny byly perfektně, profesionálně zabalené, každý květináček ještě zvlášť v papírovém pytlíku. A hlavně jsou to pěkné netřesky.
Z těch nových ze Slovenska bych vám rád představil dva, které se mi zatím zdají být nejzajímavější. První se jmenuje Leopold. Jeho „otcem“, tedy šlechtitelem, je německý pěstitel pan Volkmar Schara, který jej pojmenoval po svém synovi. Pan Schara má syny dva a i ten druhý, Ruben, má svůj vlastní netřesk. Musím uznat, že pan Schara dává svým synům i výpěstkům moc pěkná jména. Leopoldova zvláštní tmavá barva s přibývajícími měsíci sice trochu zesvětlá, ale příští jaro by se měla v plné síle vrátit. Rostlina má krásný tvar a dorůstá většího průměru, takže už pro ni mám přichystanou větší misku, do které se příští týden přestěhuje.
Druhým kouskem je kultivar s názvem Pompeji. Vyšlechtil ho belgický pěstitel André Smits. Listy jsou na dotek „sametové“ a po část roku se pyšní barvou starorůžové. Dorůstá velikosti kolem 5 cm. Zajímavostí je, že tento pěstitel má v nabídce ještě jeden velmi podobný kultivar, který se liší jen jediným písmenem v názvu – Pompeja.
Nové netřesky mi udělaly velkou radost, ale zároveň i trochu starostí, kam je na lodžii všechny poskládám. Vejdou se, ale už tam nezbyde místo pro jediný další květináč. Všechno je v životě jednou poprvé – a u mě je to poprvé, co cítím, že je stav naplněn. Už si přesně nepamatuji, kdy se u mě na lodžii objevil první netřesk, je to už hodně let, ale mám pocit, že tihle nováčci jsou těmi posledními. Mám jich už opravdu dost; možná by to byl rekordní počet v pěstování netřesků na balkoně.
Na závěr přidávám pár fotek. Ten poslední na snímku sice není netřesk, ale Orostachys (skalnice), ovšem do téhle rodiny zkrátka patří také. Misky, květináče, písek i substrát pro sukulenty už mám připravené. Jarní zahradnické práce právě začínají.
Žádné komentáře:
Okomentovat