O svém 120 litrovém akváriu jsem na těchto stránkách psal poprvé 14.9. v loňském roce. V té době to byl úplný začátek tohoto botanicko-zoologického experimentu. Uplynulo necelých devět měsíců od jeho začátku. Relativně krátký čas, i když jak se to vezme. Většina ryb, které v akváriu mám se dožívá věku kolem čtyř let, tak pro ty je to doba celkem dlouhá.
Všechno je jinak. To tvrdí jedno moudro, které údajně pronesl rabín na smrtelné posteli, když se ho jeho žáci ptali na to, co během dlouhého života pochopil. Tak je tomu i trochu s mým akváriem, které původně bylo plánované pro dvě až čtyři skaláry. Nakonec mi došlo, že ač 120 litrové, je přece jen poněkud malé. Tedy pro ryby, jako skaláry, které jsou kromě výrazné výšky i výrazně dlouhověké. Co se akvarijních ryb týká. Na druhou stranu, kdyby takto velké akvárium někdy prasklo, už by se tak malé nezdálo.
V akváriu kromě živočišného osazenstva představeného v tom článku z loňského září přibyla dvě “hejna” ryb. Neonky červené a razbory klínoskvrnné. Oba druhy měly být po deseti jedincích, ale když jsem si přinesl razbory domů, zjistil jsem, že je jich jedenáct. No, už jsem tu navíc nevracel.
V akváriu z nějakých pro mě záhadných důvodů úplně zmizely krevety japoniky. Tedy po několika měsících. Na pohled zmizeli i krunýřovci jednopruzí, ale u nich je to zmizení spíš optické. Nějak se jim změnil životní režim, přes den se drží na listu nějaké z dvou echinodorů a ožívají až večer, kdy je v akváriu tma. Jejich přítomnost je patrná také z ožraných listů některých rostlin. Možná se jim nelíbil denní ruch v akváriu. Neonky i razbory jsou docela čilé.
Zjistil jsem, tedy přesněji zjistil to Martin, že v blízkém parku, kde je takové “jezírko” a v něm se vyskytuje plankton. Tedy o tu nádrž, ve které možná dřív mohl být i nějaký leknín, nebo i pár barevných rybek. Dnes do ní lidé házejí kelímky, obaly, lahve. Trochu slouží i jako odpadkový koš, i když pravý odpadkový koš se nachází jen pár metrů opodál.
No, chci rybkám přilepšit i nějakým živým krmením a tak jsem tam pro ně pravidelně chodil. Rybám chutnalo, ale stalo se, že během pár dnů se celá nádrž zazelenala a to takovým způsobem, že nebylo vidět na rostliny u zadní stěny akvária. Nejdříve jsem kvůli rostlinám hodně svítil. Po tomto “rozkvětu vody” jsem svícení omezil, ale nepomáhalo to. Nakonec jsem musel koupit UV lampu, která nebyla zrovna levná. Za to naprosto splnila svůj účel, po pár dnech byla voda v akváriu naprosto křišťálová.
Bohužel, z té hezké zahrádky po snížení doby svícení v akváriu se začaly vytrácet některé kryptokoryny. Za to tři rostliny pro sebe zabraly většinu akvária. Kryptokoryně kadeřavé (Cryptocoryne balansae), která měla být na pěstování rostlinou náročnou se v akváriu nějak zalíbilo a vypustila už dvě odnože, jednu téměř dvacet centimetrů od ní. Její listy, které jsem čekal tak do půl metru dlouhé jsou mnohem delší.
V akváriu jsem měl tři echinodory. Jeden z nich jsem na poslední chvíli přesadil do jiného akvária, kde snad začne růst. Druhé dva se staly dominantními rostlinami (Devils Eye a Green Flame) a vypustily šlahouny, na kterých bylo květenství. Z květů toho moc nebylo, za to na šlahounech vyrostly nové rostliny.
Viděl jsem, že jak neonky, tak razbory se rády drží ve stínu, který jim kryptocoryna kadeřavá a šlahouny echinodorů s odnožemi poskytují. tak se pomalu a jistě ze “zahrádky” stává bujný “les až prales”. Pro mě je zatím akvárium náhradou za televizi, kterou už dlouhá léta nemáme (a myslím, že o nic nepřicházíme, i když televizní daň platíme). Když bych to měl zhodnotit, tak v období zelené řasy byl program v akváriu spíš horror, ale většinou je to uklidňující, byť trochu monotónní seriál.
Jak vidíte z mých amatérských fotek, fotogeničtější ryby jsou razbory. Asi to bude tím, že neonky jsou stále v pohybu a tak jsou na mých fotkách vždy rozmazané. Zdání klame, při krmení razbory dovedou vyvinout mnohem větší rychlost, které neonky nestačí. Ale mají štěstí, žrádla je dost, i na ně se dostane.
Žádné komentáře:
Okomentovat