sobota 27. června 2015

Alsobia dianthiflora

Nedávno vykvetla jedna pěkná a nenáročná kytka, která se u mě zabydlela už před nějakými osmi, devíti lety. To, že není objektem nějaké přehnané péče, nemá žádné protekční místo  a stále se rozrůstá  o té nenáročnosti  dostatečně svědčí.


Vždy po nějakém čase vykvete a ty její květy jsou tak pěkné, že jsem poprosil o jejich vyfocení. Alsobia diantiflora je epifyt pocházející z tropických deštných pralesů Mexika, Kostariky a Guatemaly. Podle způsobu jejího růstu, kdy vytváří jednu po sobě jdoucí odnož za druhou, která je schopna na prvním příhodném místě znovu zapustit kořeny a v odnožování pokračovat dál si myslím, že pokud roste na stromech, roste v příhodných podmínkách i pod nimi. V místech, kde se vyskytuje jsem nebyl, potvrdit to nemohu.


Alsobia dianthiflora patří k už několikrát zmiňované, na druhy bohaté čeledi podpětovitých. Dříve patřila mezi Episcie, teď s druhou, o něco větší Alsobií punctatou má samostatný rod. Květ punctaty je více tečkovaný, na rozdíl o téměř bílého květu dianthiflory, která svůj název získala díky podobnosti s karafiátem. Jeho vůně mu ale chybí.


Jak ji pěstuji? Mám ji na nejhořejším místě regálu mezi voskovkami naproti východnímu oknu. Tedy asi něco přes metr od okna. Zalévám ji tak jednou týdně, v období, kdy jsou větší vedra i dvakrát. I když pochází z tropických deštných pralesů, v zimě musí vydržet teplotu i pod dvacet stupňů.


Několikrát  se po odkvětu   vyvinuly semeníky, myslím, že i ze semen nějaký čas rostlo pár rostlinek. Teď také hostuje u jedné voskovky, která je o patro níž, zatím ji tam nechávám, v přírodě si rostliny s nějakou tou konkurencí také musí poradit.


neděle 21. června 2015

Tillandsia ionantha var. stricta druhý typ

Před poměrně krátkým časem jsem představoval ionanthu var.stricta, zvanou též lískový ořech.


Tu dnes představenou jsem koupil také pod názvem stricta, ale spíš než lískový ořech je to takový malý ježek. Ze všech ionant, které mám má nejšpičatější listy.


Je to také kompaktní trsík, starý nějakých devět let. Z jedné rostliny je jich dnes několik. Nerostou zas tak rychle, nemají snahu kvést každý rok.


Oproti té T.ionanthě strictě je květ této výrazněji vysunutý, přesně takový, pro tyto tilandsie typický.
Víc T. ionant strict naštěstí nemám, i když proč naštěstí, vždyť jsou to pěkné tilandsie.




sobota 20. června 2015

Hoya cv. Mathilde další kvetení

Tak znovu rozkvetla Hoja cv. Mathilde, povedený kříženec Hojí  carnosy a serpens.  Květy se povedly, tak jsem poprosil Martina, kterému ty fotky jdou mnohem lépe než mně, aby ji vyfotil.


Protože jsem o ní psal před rokem, nebudu se zbytečně opakovat,  jen představím fotky jejího pěkného květu.


Mohu jen podotknout, že najednou rozkvetly tři květenství a čtvrté následovalo a ta vůně-nevůně je docela silná. Mně zas tak nevadí,  celou noc mám otevřené okno, ale každému by se líbit nemusela.


Možná stojí za úvahu, zda ji pěstovat tam, kde se spí, zvlášť pro někoho víc zimomřivého, kdo nerad větrá.


Ale květ je to jinak pěkný, plyšový, nazelenalý, v poměru k celkem malým listům dost veliký.
Zelený odstín po pár dnech zmizí, vydrží kvést déle než týden.


sobota 13. června 2015

x Pearceria

Někdy se říká, zlaté české ručičky. Dnes vám představím výplod takových rukou, i když sám nevím, kdo byl jejich majitel. Je zřejmě zaměstnancem jedné z našich botanických zahrad, kde zkřížením dvou rostlin, Kohlerie Šárky a Pearcey hypocyrtiflory přivedl na svět novou rostlinu.


Jak jsem se k ní dostal já ? Ne, nikde jsem ji v botanické zahradě netrhal. Byl jsem jednou na návštěvě podobných botanických nadšenců a ti ji právě dostali od někoho darem. Dar rozdělili a obdarovali i mě, pro případ, že u nich by se rostlince nevedlo.


Nevěděl jsem, co je rostlina zač, jen jsem věděl, odkud pochází. Netušil jsem ani, že je to kultivar a tak když jsem se po letech začal shánět, co je vlastně zač, pomohla další rostlinám nakloněná spřízněná duše, paní Eva, která má ty vyhledávací schopnosti i přehled o rostlinách značně větší než já.

Přiznávám, že jsem správně tušil, že rostlina patří k čeledi podpětovitých, které zahrnují kolem 120 rodů a 2000 druhů. Během let jsem těchto rostlin také několik pěstoval, vždy spíš jen nějaký čas. Mají svou krásu a jistě se mnohým lidem líbí, vždyť co je pěstitelů Afrických fialek. Také jsem si to období, trvající asi dva, tři roky prožil.


Na druhé straně přes všechny kvality i krásu květů podpětovitých, jsem k těmto rostlinám až na pár výjimek nenašel hlubší vztah. Tu dnešní rostlinu jsem si považoval jako dar od někoho, koho si vážím a také se mi docela zamlouvala barva jejích listů.


Docela bez problémů zakořenila, ale potom, už zasazená do země, začala nějak vadnout. Na poslední chvíli jsem ji znovu nařízkoval a nechal ve vodě zakořenit. Abych to neprodlužoval, ta rostlina, kterou vidíte na fotkách je už můj třetí pokus.


Možná to s podpětovitými moc neumím, možná je tato x Pearceria trochu choulostivější. Co jsem vypozoroval, nesnáší ani přelití, ani přílišné vyschnutí. Chce dostatek světla, ale zřejmě by ji nesvědčilo přímé slunce. Když už, tak ranní, nebo pozdně odpolední.


Když poprvé rozkvetla, stále jsem čekal, že se její květ ještě nějak rozvine, otevře. Zůstal tak, jak byl. Trochu mi svým tvarem připomínal akvarijní rybu čtverzubce s otevřenou tlamkou, jen ty zuby chybí. Ta barva, ta už je ale jiná. Když si na internetu vyhledáte Pearceu hypocyrtifloru, jednoho z jejích rodičů, bude vám zřejmé, kde se ten zvláštní tvar květu vzal.

Nevím, jaký osud tohoto zajímavého křížence čeká. Zda skončí jako rarita, nebo se dostane dál do světa, mezi příznivce podpětovitých i jiných zajímavých rostlin. Když už je na světě, přeji mu samozřejmě tu druhou možnost.





sobota 6. června 2015

Tillandsia bryoides potřetí

O Tilandsii bryoides jsem psal poprvé na Zelených listech před šesti lety. V tom článku, který jsem si pro osvěžení už někdy chaběji sloužící paměti přečetl jsem si připomněl, že jsem si ji koupil na výstavě u Lukscheiterů před sedmi lety.


V tu dobu už to byla několikaletá rostlina, ani si netroufnu typovat, kolik let jí mohlo být. Tehdy její průměr dosahoval tří centimetrů. Když jsem o ní psal podruhé a na těchto stránkách poprvé, průměr dosahoval šesti centimetrů. A dnes ta její „polokoule“ dosahuje průměru něco přes devět centimetrů.


Na to, že Tilandsie bryoides patří k těm největším tilandsiovým miniaturám je to celkem úctyhodný rozměr. Tedy rozměr patří trsu, který podle mého už dávno překročil první desetiletí svého života. Jednotlivé výhonky jsou stále stejně tenké, podobné stonkům mechu Bryum, podle kterého tato tilandsie pocházející z Argentiny, Bolivie a Peru dostala své jméno.


Před dvěma týdny jsem Martina poprosil, aby ji znovu vyfotil. Aby bylo také vidět její květ, nekvět, který se alespoň u mě nikdy zcela neotevřel a jehož patrným důkazem se po pár měsících stávají tobolky plné ochmýřených semen.


Některé z nich se uchytí přímo na rostlině, nebo na jejím kolíku, kde nějaký čas roste, potom většinou upadne a někde se ztratí. Po odkvětu se stonek také většinou rozvětví.


Na Tilandsii bryoides jsou bohužel patrné následky zálivky vodovodní vodou. Některé soli, minerály a možná i stopy hnojiva jsou zvláště na zvětšených fotkách dobře viditelné na jejích pidilistech.


Přesto myslím, že tato tilandsie je pro svůj zvláštní a nezaměnitelný vzhled rostlina hodná pozornosti všech kytkám nakloněných lidí. Nemá ani přehnané nároky, i když patří mezi tilandsie, které uvítají větší vlhkost, nebo častější rosení, minimálně třikrát týdně.


Mám ji na okně, na místě kam jde v pozdní odpoledne na chvíli slunce. Jsem zvědav, jak dlouho v této podobě poroste a jak bude vypadat za nějaký rok. Možná to bude stát zas za nějaké nové fotky a několik řádků.



sobota 30. května 2015

Hoya lanceolata ssp.bella

Hoya bella, spávně celým názvem Hoya lanceolata ssp.bella je se mnou po Hoje carnose nejdelší dobu. Možná dvacet let, plus mínus nějaký rok. Viděl jsem ji poprvé u kolegyně v práci. Zrovna kvetla a zalíbila se mně na první pohled. Dostal jsem řízek se dvěma páry hezkých malých lístků  a k mé velké radosti za krátký čas pustil kořeny a za nedlouho i nový výhonek s novými listy.


Přiznávám, že na vždy s mou péčí byla tato voskovka spokojená. To jí  začaly všelijak usychat listy, přestávaly mít tu pěkně zelenou barvu a někdy začaly i opadávat. Čím víc jsem ji zaléval, tím hůř. Prostě  základ úspěchu při pěstování této voskovky a vlastně nejen té je zalévat tak akorát. Nepřelévat, aby nezačaly uhnívat kořeny, ani nenechat moc vysychat.


Dalším předpokladem k jejímu úspěšnému růstu i bohatému kvetení je dostatek světla.  Nemusí být na slunci, a když, už tak postačí to ranní, nebo pozdně odpolední. Hoja bella je jednou z těch, které vytváří nové a nové květy, ale nikdy nekvete z jedné květní stopky, jako mnohé jiné.


Dnes jsem záměrně vybral voskovku, protože jsem byl dotázán, zda  bych měl na prodej řízek Hoji cv. Mathilde.  I když jsem v životě za kytky utratil už spoustu peněz, spoustu kytek rozdal, za kytky jsem nevydělal ani korunu. Tímto vlastně odpovídám, kytky neprodávám a v nejbližší  době, alespoň pokud budu chodit do práce, se na to nechystám.  Člověk by nikdy neměl říkat ne, třeba mi bída v penzi  donutí si k důchodu nějak přivydělávat.


Také je velmi pravděpodobné, že až budu odcházet z práce, pro většinu kytek budu hledat nové majitele, které by se o ně dobře starali. Konečně vše tu máme dočasně propůjčené, i když to nazýváme svým a ty "naše"  kytky bude dobré včas poslat dál, aby ještě někomu mohly udělat radost.
Když už ale píšu o kytkách, které mně v životě dělají radost, pochopitelně je přeji i dalším lidem, kterým by dělaly radost.  Myslím, že voskovky se u nás začaly více šířit až v posledních letech a doufám, že pěstitelů, věnující se jejich množení a prodeji bude přibývat.


Největší nabídku voskovek u nás má pan Ladislav Kopáček. Prohlédnout si ji můžete na www.rostliny.net  v ESHOPU v oddělení Hoya plants. Momentálně je v prodeji pauza, podle posledních informací by se řízky mohly začít prodávat opět letos na podzim. Kdo si chce nějakou specialitu zamluvit dopředu, může na mailu hoya.plants@seznam.cz.


Další možností, kde získat již zakořeněné voskovky   je internetový obchod na www.lukscheiter.eu. Tam si zrovna můžete mezi jinými objednat i tu cv. Mathilde. Jeden z nejznámějších pěstitelů voskovek pan Luboš Hojný myslím nemá ještě své nové stránky s nabídkou voskovek hotové, ale něco z ní můžete najít na www.kaktusy-dk.cz.  Další pěstitel, u kterého lze sehnat zajímavé, někdy i epifytním způsobem pěstované voskovky je pan Ing. Zdeněk Ježek. Seznam prodávaných voskovek na svých stránkách www.epiphyticon.com nemá, o ten si musíte napsat na jeho mail  jezek@knet.cz. Ještě   musím upozornit na blízké příbuzné voskovek, dischidie, které jsou v nabídce tohoto pana pěstitele, myslím, že u nás v bezkonkurenčním rozsahu. V seznamu je i řada jiných, zajímavých rostlin.


Kousek na sever od našich hranic v Polsku je jedna z největších evropských pěstitelek, paní Edyta Kubiczek.  Kažký pátek v jejím hojovém bazárku najdete novou nabídku na adrese: http://hoyapassion.blogspot.cz/. Další evropské stránky jsou francouzské www.pakehas-hoya.com. Tady je také bohatá nabídka.


Ještě uvedu jednu adresu, kam se často dívám, ale jen tak se potěšit pohledem, protože objednávat mimo EU jsem se zatím neodvážil. Ono by to momentálně stejně nebylo aktuální, stejně by už nebylo místo. Možná se někdo z velkých českých pěstitelů, kteří mají zkušenosti z nákupem ze vzdálených zemí jednou odhodlá, nějaké ty vzácnosti doveze, namnoží a začne prodávat. Zatím převážně pro inspiraci  a pro potvrzení, jak jsou voskovky krásné: www.epiphytica.com. Některé opravdu krásné ještě nemají jméno, najdete je pod Hoya sp.. Tam se  už víc jak tři roky koukám na dvě, zatím pro mě nedostupné a utěšuji se jak ta liška na vinici v té bajce. Kouká na hrozny, jsou moc vysoko a tak si říká, stejně jsou kyselé. Tak já při pohledu na jejich krásné listy říkám, tady by stejně nenarostly tak pěkné.


https://youtu.be/Aea9QU_ptH8?list=PLA59077AD2DADAC5E

neděle 24. května 2015

Gasteria doreeniae

Gasterii  doreeniae  jsem si přinesl z Plzeňského kaktusářského kolokvia před sedmi lety. Kolokvium, to je tedy slovo, co? Musel jsem si hned najít, co vlastně znamená a významy jsem našel hned tři. Za prvé: zastaralý výraz pro ústní zkoušku na vysoké škole. Za druhé:shromáždění odborníků k určité otázce a za třetí: společná rozmluva, rozhovor. To kolokvium byly nějaké odborné přednášky spojené s prodejní akcí pro veřejnost, tak v tomto případě platí za druhé a za třetí.


Zpět k té gasterii. Ptal jsem se po nějaké, která moc nevyroste a byl mi nabídnut malý semenáček Gasterie doreeniae. Za těch necelých sedm let se sice o něco zvětšila, víc se rozrostla ale sympaticky malou velikost nepřesáhla. Protože před pár týdny dostala chuť vykvést, myslí, že už podruhé, byla i vyfocena a teď bude i stručně představena. Stručně hlavně z důvodů, že internet informací o ní příliš neoplývá. I když to nejdůležitější jsem snad našel.


Gasteria doreeniae je endemit z Swartwaterspoortu v provincii Eastern Cape. Pokud jste tam nebyli, tak vám to asi nic neříká, stejně jako mně, no upřesním, je to v Jihoafrické republice. Myslím, že z jednoho článku jsem pochopil, že žije na jednom málo přístupném místě na nějakých skalách, což této gasterii zajišťuje přirozenou ochranu. Na druhé straně je už mezi pěstiteli díky jejich výsevům rozšířena po celém světě.



Místa, kde se gasteria doreeniae nachází jsou  ve výškách mezi 350-500m.n.m. Průměrná denní teplota je zde okolo 24°C a průměrné denní minimum kolem 11°C.  Z toho  plyne, že se dá celkem úspěšně pěstovat i v našich bytech. Světlé místo na okenním parapetu a přiměřená zálivka, zemina propustná. Asi se zbytečně opakuji, když napíšu, že zalévám jednou týdně, množství podle tepla a světla, v zimě pár kapek symbolicky.



Pojmenována byla po botanikovi, panu Doreenovi, který je objevitelem sukulentů z Swartwaterspoortu. Poprvé byla popsána v nějakém sukulentářském časopise v roce 2004, tak se dá říct, že je to zi sukulenty stále novinka.


Jak sami vidíte na fotkách, taková celkem hezká a zároveň i docela obyčejná, sympatická gasterie.

https://youtu.be/0-XE3S3V7KA?list=PLb0L4n8hQ53DM2rZfAxqOcWeJ5iVnJbPd