Už dlouho jsem nepředstavil nějakou
voskovku, tak dnes to napravím. Neuvidíte ale celou rostlinu, jen
její odstřižený kousek, který už moc opovážlivě stínil
tilandsiím. Teď zakořeňuje, aby posloužil jako náhradní
rostlina. I když musím zaklepat, Hoya sp. Gunung Gading je jednou z
těch nejvděčnějších a nejrychleji rostoucích Hojí. Proč
nepředstavím celou rostlinu? Je zapletená ještě do jiných a
chtít ji rozplést a vyndat s jejího místa, to bych ji potom zpět
dával hodně těžko.
Gunung Gading je národním parkem v
Sarawaku. Sarawak je zas členským státem Malajsie, ležící na
severozápadě ostrova Kalimantanu, dříve Bornea, třetího
největšího ostrova na světě. Největším lákadlem (pro
turisty) místa s tím zvláštním názvem Gunung Gading je
cizopasná kytka s největším květem, rafflesia. No, ani dnes
představovaná Hoja pocházející z tohoto místa není vůbec
špatná, spíš naopak. Alespoň pro mě byla jedním z největších
hojových přání, které se mi jako mnohá další, splnilo díky
polské pěstitelce Edytě. Tady máte její adresu, ať se můžete
pokochat:
http://hoyapassion.blogspot.cz/
Možná si hned na pravém okraji na
úvodní stránce všimnete Hoji sp. Gunung Gading. Na té její
upoutá výrazné zbarvení listů. Nevím, jestli je to tím, že je
to jiný klon, nebo tím, že je pěstovaná na slunci. To zbarvení
je opravdu pěkné, mě se ale líbí víc v tom zeleném provedení.
Já tu svou mám také na nejsvětlejším
okně, pne se ale po jeho straně, tak na ní slunce přímo nesvítí.
Park Gunung Gading leží téměř na
rovníku, má tropické klima. V nížinách se teploty pohybují
mezi 23 až 32°C, v horských polohách je něco mezi 15 až 25°C,
noční teploty klesají na 11°. Zda tato hoja roste v nížině,
nebo ve vyšších polohách nevím, na internetu je toho o ní
napsáno dost málo.
V jednom z článků o ní jsem se
dočetl, že patří mezi callistophylly. Tyto voskovky mají
silnější, trochu jinak vypadající listy. Nejsem odborník,
nevím. Listy Hoji sp. Gunung Gading jsou tenčí, ale pevné,
největší dosahují 14cm na délku a 6cm na šířku, myslím, že
mohou být i větší. V poměru k listům jsou její květy menší.
Kvetla mi zatím jednou, v loňském roce na podzim. To jsem jí měl
rok, tak to bylo za velmi přijatelnou dobu. Bohužel květ byl na
takovém místě, že nešel pořádně vyfotit. Je světlý, téměř
bílý s tmavočervenými okraji. Vůni měl zvláštní, pro mě
docela příjemnou.
Nevýhodou bylo, že vydržel jen dva
dny. Fotky jdou snadno dohledat na Internetu.
Už jsem zmínil, že s touto voskovkou
mám zatím jen dobré zkušenosti. Ono je asi hlavní u všech
voskovek místo, kde mají dost světla. Nenechat zbytečně vysychat
ani nepřelévat, prostě tak akorát.
Od jara do podzimu každé dva týdny
dávám do zálivky trochu hnojiva. A to je o Hoje sp Gunung Gading
zatím vše.
1 komentář:
Tu bych brala, máte moc krásné listy, i zespodu je pěkná. I to jméno, dobře by se pamatovalo. Eva
Okomentovat