Před chvílí jsem
si opět vzal do rukou svou nejoblíbenější knihu o tilandsiích
„Pěstujeme tilandsie“. Vyšla už v roce 2001 a i když jsem ji
kupoval nějaký rok poté, koukám, že častým čtením a
prohlížením se na jejím brožovaném vydání čas už docela
podepsal. Zvláště ze začátku jsem stále prohlížel všechny
tilandsie na fotkách v knize. Zprvu nesměle jsem plánoval i těšil
se, jak se s nimi budu seznamovat osobně.
Fotka Tilandsie
mitlaensis o které chci dnes psát je v této knize také, její
stříbrný, nebo bílý trs se vyjímá na skále porostlé
lišejníky. Jedna z rostlin trsu má pěkné, výrazně zbarvené
květenství.
Tilandsie mitlaensis
je endemit, vyskytující se v okolí jednoho z největších
archeologických nalezišť zapotecké kultury, v osadě Mitla, která
se nachází v mexickém státě Oaxaca. Zmíněná tilandsie tam
roste na skalách, ve výšce kolem 2000m.n.m.. Patří k tilandsiím,
které k úspěšnému růstu potřebují dostatek slunce, podle
zmíněné výšky nejlépe slunce horského. No a k tomu je ještě
endemit, což znamená, že se v přírodě už na jiném místě
nevyskytuje. Na fotce se mi líbila, ale vzhledem k uvedeným
okolnostem jsem si říkal, že na ni mohu raději zapomenout.
Po nějakém roce
jsem objevil firmu Kakteen pana Ing. Heřtuse a v nabídce jsem
objevil i Tilandsii mitlaensis, za pro mě neuvěřitelně nízkou
cenu, 60Kč. No, je to už pomalu deset let, od té doby šly ceny
téměř všeho nahoru, za tu cenu už se pravděpodobně dnes
nesežene. Nešlo mi to nějak do hlavy, představoval jsem si, že
ta vzácnost musí být mnohem dražší.
Tilandsii jsem si
objednal, přišla pěkně velká, ovšem ne tak bělostná jako na
té fotce z knihy. Zřejmě z nějaké evropské pěstírny, kde ji
zřejmě ve velkém množství dokázali vypěstovat, aby byla za tak
příznivou cenu. To mexické slunce a horské ovzduší 2000m nad
mořem přece jen chybělo.
Umístil jsem ji na
okno, téměř jsem ji „přilepil“ na sklo, aby toho světla a
slunce měla co nejvíc. I tak jsem počítal s tím, že v českých
podmínkách bude spíš strádat a možná se brzy rozloučí. Opak
je pravdou, ukázala se velmi vděčnou a vlastně i nenáročnou
tilandsií, tedy kromě toho nároku na nejsvětlejší místo na
okně. Myslím, že vypadá asi jinak, než by vypadal v podmínkách
domova, ze kterého pochází. Ale dobře se aklimatizovala a vypadá
jako jedna z nejvíce životaschopných tilandsií. Možná oproti
těm mexickým od Mitly zchoulostivěla a navykla si na pravidelnou
zálivku dvakrát týdně a stabilní podmínky v paneláku, bez
velkých výkyvů teplot, které ve 2000m určitě jsou. Vždy je
něco za něco.
Poprvé kvetla v
květnu 2010. Vidíte na prvních fotkách. Od té doby se trochu
rozrostla a zas se chystá kvést. Jak za těch pět let od prvního
kvetení do začátku druhého vyrostl a následujících fotkách
můžete posoudit sami.
1 komentář:
Hned se ženu podívat, co dělá moje, Eva
Okomentovat