Sírovec žlutooranžový

V polovině minulého týdne jsem vyrazil na procházku do svého oblíbeného lesa. Po dlouhém období sucha pár dní pršelo.Rostliny a stromy se konečně dočkaly vláhy. Jak jsem zjistil, i houby. 

Na jednom spadlém, odumřelém kmeni vyrostla zvláštní houba, které jsem si dříve nevšiml, nebo jsem jí přehlídnul. Protože jak mi můj digitální pomocník a poradce napsal, tato houba, jejíž název je sírovec žlutooranžový by měla být houbou dosti rozšířenou.

Mě ale zaujala  svou velikostí, tvarem a barvou. Trochu mně připomněla měkké korály v mořském akváriu zdejšího Akva Tera (které patří pod plzeňskou ZOO).

Tak jsme si do toho oblíbeného lesa pár dnů po té ještě znovu, abych si tu houbu vyfotil. Cesta vede poblíž řeky Berounky, tak první fotky budou v pořadí, jak cesta probíhala.

Ve zmíněném lese bylo, tak jako asi všude víc vlhko. Před lety tady tekl i potok a v jednom místě byl takový mini-rybníček s hrází, který byl v posledních letech po většinu roku úplně vyschlý. V loňském roce se vybudovaly “nádrže” nové. Jedna na místě té staré, druhé dvě umístěné hned vedle sebe v hlubší rokli. Na jaře bylo v té první vody dost, teď jak vidíte je vody málo. Ty v rokli jsou na tom o něco lépe, snad proto, že jsou ve stínu. Zřejmě mají sloužit jako místa pro rozmnožování žab, čolků a hlavně mloků. No, poslouží hlavně asi jako líhně komárů. Každopádně ptáci z lesa k nim létají pít.

No a teď se konečně dostávám k zmiňované dřevokazné houbě. Nejvíc ji rostlo na spadlém kmeni nějakého listnáče. Zřejmě dubu. Jak jsem zjistil na internetu a jak bylo potvrzeno i AI, v mládí je to i jedlá houba, zvláště v případě, že roste na ovocných stromech. Které tím bohužel ničí. Ty, které rostou na lesních stromech se musí před úpravou vařit ve vodě. A neměla by se kombinovat s alkoholem. Konečně na internetu o ní najdete víc článků i videí i s recepty. Měla by mít dobrou chuť, připomínající kuřecí maso.

Na jednom kmeni bylo vidět, že jsou její plody okrájené. Mně by bylo líto tu krásu ničit. 

Pro mě to byla spíš radost z toho, jak je život v přírodě rozmanitý. A také z toho, že je v ní stále možné něco nového objevovat.   

AI :

Něco málo z biologie a ekologie

• Dřevokazný parazit i saprofit: Sírovec napadá živé stromy (především listnáče jako duby, akáty, lípy, vrby nebo ovocné stromy), kde způsobuje velmi rychlou hnědou  hnilobu. Dřevo ztrácí pevnost a rozpadá se. Rostou na nich však i po odumření stromu.
• Barva a fotogeničnost: Výrazná žlutá až oranžová barva je dána přítomností pigmentů (karotenoidů a fenolických látek). Jak plodnice stárnou, ztrácejí vodu, blednou do krémově bílé až šedavé a tvrdnou (křídovatějí).
• Jednorázové vějíře: Plodnice rostou od května do října. Bývají vícepatrové, uspořádané nad sebou v masivních střechovitých trsech, které mohou dohromady vážit i přes 10–20 kg.

Gastronomický fenomén: „Chicken of the woods“

• Slepice z lesa: V anglicky mluvících zemích se mu přezdívá Chicken of the woods. Má totiž po uvaření či osmažení texturu i chuť velice podobnou kuřecímu masu.
• Sběr jen za mlada: Jedlý je pouze v mládí, dokud je plodnice šťavnatá, měkká a při odříznutí z ní kanou kapky tekutiny (tzv. gutace). Staré plodnice jsou tuhé, drsnété a bez chuti.
• Na co dát pozor: Některým lidem může způsobit lehčí žaludeční nevolnost, zvláště pokud roste na akátu nebo tisovci (které obsahují toxické látky) nebo pokud není dostatečně tepelně upraven.

Zajímavost do článku

Sírovec obsahuje i látky s antibakteriálními a antioxidantními účinky, na kterých v současnosti probíhá řada výzkumů. V tradiční medicíně se používal pro podporu imunity.

Výskyt a preference dřevin

• Hojnost: Je velmi běžný od nížin až do podhůří. Potkáte ho nejen v lesích, ale extrémně často i v parcích, stromořadích, alejích kolem cest nebo ve starých ovocných sadech.
• Hostitelské stromy: Z listnatých stromů nejvíce miluje dub. Roste však na široké škále dalších listnáčů – akátech, vrbách, lípách, topolech nebo třešních. Na buku či habru se vyskytuje vzácněji, ale vyloučené to není.
• Proč jsi si ho všimli až teď: Ačkoliv je běžný, jeho plodnice mají poměrně krátkou životnost. Vyrostou velmi rychle (často během několika dnů od května do června, s druhou vlnou koncem léta) a po pár týdnech zblednou, vyschnou a Rozpadnou se. Pokud tedy nejdeš kolem stromu ve správném oknu 1–2 týdnů, snadno ho přehlédneš.

Z hlediska článku na blog je tento nález skvělým příkladem koloběhu živin v lese – houba nejprve oslabí živý strom a po jeho pádu pomáhá vrátit organickou hmotu zpět do půdy.