Hlava Medusy, tak by se dalo přeložit
jméno této tilandsie. Kdo na Medusu, postavu ze starořeckých bájí
pohlédl, zkameněl. Místo vlasů měla hady, jistě to znáte
z filmu "Souboj titánů". Tilandsie, jejíž jméno na zmíněnou
bájnou postavu odkazuje její hlavu připomíná opravdu velmi
vzdáleně. Není strašná, ani odpudivá, naopak je sympaticky
zvláštní, originální a exotická.
Tillandsia caput-medusae, foto (c) Martin Hetto
Tak působila už před více než
dvaceti lety, kdy jsem si ji spolu s Tilandsií ionanthou, coby své první tilandsie, přinesl
domů. No, za těch dvacet let se dost změnilo. Ono dvacetileté
soužití pravděpodobně vždy něco mění, byť jde o vztah
s kytkou. Po těch dvaceti létech vám i ta nejexotičtější
rostlina bude připadat naprosto normální. Také je to jistě i
tím, že před dvaceti lety zas tak moc exotických rostlin v
obchodech nebylo a možnost shánět rostliny na internetu před
dvaceti lety byla ještě nulová.
Tillandsia caput-medusae, foto (c) Martin Hetto
V té době, kdy jsem ještě
komolil slovo tilandsie. Ani jsem si nedovedl představit, kolik
tilandsií je a jak rozmanitého vzhledu mohou být. Tehdejší Tilandsie ionantha se se
mnou po pár letech jednou v zimě rozloučila, caput-medusae
kupodivu, vlastně to považuji tak trochu za zázrak, přežila do
dnešních dnů. Tedy přesněji její následující generace, už
ani nevím, jaká v pořadí. Pátá? Nebo už šestá? Před těmi dvaceti lety by mě také
nenapadlo, jak moc mě během následujících let tilandsie okouzlí
a prakticky se stanou součástí mého života. Ale zpět ke zmíněné
„hlavě medusy“.
Tillandsia caput-medusae, foto (c) Martin Hetto
Jedinou informaci, kterou jsem při
její koupi v květinářství obdržel bylo, že ji mám občas
orosit. Někde jsem vyštrachal nějakou sklenici s rozprašovačem
a tilandsii jsem třeba i několikrát denně rosil. Byla nová,
neokoukaná a tak musela vydržet i zvýšený zájem, který se
projevoval právě tou častou zálivkou. I to přežila. Tehdy se ke
mně ještě žádný návod, jak pěstovat tilandsie nedostal,
nebyla ani kniha tilandsiím věnovaná.
Tillandsia caput-medusae, foto (c) Martin Hetto
Když se se mnou rozloučila ionantha a
zbyla jen caput-medusae, která také nevypadala úplně spokojeně,
rozhodl jsem se, že jí zkusím zasadit do země. Viděl jsem, že
má kořeny, tak mně to přišlo i logické. Nevěděl jsem, že
nejpodstatnější funkcí jejích kořenů je přidržovat se
podkladu, v jejím případě kmene, nebo větve, ne kusu
kamenu, ke kterému byla přilepená. Vlastně na to zasazení došlo
právě kvůli odlepení od toho kamene.
Tillandsia caput-medusae, foto (c) Martin Hetto
Méně jsem rosil, o to víc jsem
zaléval. Po několika týdnech začaly hnít spodní listy u země.
Tilandsie caput- medusae byla ze země vytažena a zavěšena na
šňůru od rolety. Dnes už rolety nejsou, nahradily je žaluzie. Tam
se vzpamatovala. Potom se ale nějak nemohl prodrat poslední list,
rostoucí z jejího středu a já ve snaze mu pomoci jsem zlomil
málem celý její střed. Naštěstí přežila i to a vydržela až
do chvíle, kdy jsem zakoupil knihu o tilandsiích a dopracoval se
mírné gramotnosti, co se jejich pěstování týká.
Tillandsia caput-medusae, foto (c) Martin Hetto
Ve třech prvních generacích
nahradila vždy jediná odnož odkvetlou rostlinu, potom se odnoží
urodilo víc a dnešní trs vidíte na fotce. Podle toho, co jste si právě přečetli
vám musí být jasné, že tato tilandsie opravdu hodně vydrží.
Neberte to jako návod, ale jako odstrašující příklad. Caput-medusae se nachází na území států Guatemaly, Hondurasu,
Kostariky, Mexika a Salvadoru. Na stromech roste ve velkých trsech.
Možná i díky velkému území, na kterém se vyskytuje se její
rostliny liší ve velikosti. Ta by se podle knihy měla lišit
výškou rostliny mezi 15 až 40cm. Ta moje bohudík patří k těm
menším.
Žádné komentáře:
Okomentovat