Hoya pubicalyx „Pink Silver“

Hoyu pubicalyx „Pink Silver“ jsem dostal hned dvakrát. Vždy přišla se zásilkou jiných voskovek jako dárek od dvou našich pěstitelů. Jednu jsem si nechal v práci, kde díky prosklené stěně, velkým oknům a většímu teplu (jsme pod střechou a v letních dnech se teplota pohybuje ke 30° C) rychle roste, kvete, stále vyhání nové dlouhé šlahouny.

Doma je ta, která je myslím o rok mladší. Roste si na vyšší skříni, kde má oproti té první méně světla i tepla. Díky tomu roste znatelně méně, tak nějak rozumně. Ale zatím nekvete. Hoya pubicalyx, ať už „Pink Silver“, „Red Button“, „Chimera“, „Royal Hawaiian Purple“, jak se podle zbarvení květů odlišují je jedna z těch snadno pěstovatelných, ochotně a opakovaně kvetoucích, dá se napsat bezproblémových voskovek. Možná by se dala přirovnat svou nenáročností ke známé carnose, oproti ní má i jednu výhodu. Její květy mají příjemnější vůni, jsou i větší a výraznější. U formy „Pink Silver“ je květ v jednotné, spíš načervenalé než růžové barvě. U některých dalších forem je barva tmavší, tmavošedé až černé v kombinaci s červenou, někdy jsou na jedné stopce květy různého zbarvení. Snad proto má jedna z forem název „Chimera“. Hoya pubicalyx pochází z Filipín a jak přišla k těm různě vybarveným květům, jakou zásluhu na nich mají pěstitelé a jakou sama příroda, to nevím. Jak jsem se dočetl, na zbarvení květů může mít vliv i dostatek, nebo nedostatek světla a slunce.

Nejtmavší a vzácnější, v přírodě nalezená forma se jmenuje „Black Dragon“ a jejím opakem je „White Dragon“, kvetoucí bílým květem. Tato rozmanitost barev květu činí Hoyu pubicalyx velmi zajímavou. Z našich pěstitelů má největší nabídku vysoké úrovně různobarevných květů Hojí pubycalyx pan Kopáček (Hoya plants na www.rostliny.net).

Musím přiznat, že v letošním roce mezi přibyvšími rostlinami výrazně vedou právě Hoje. Ne, že bych zanevřel na tilandsie, ale co se týká tilandsií, většinu přání a snů jsem si už splnil. U voskovek jsem si jich také velkou část splnil, ale jich ještě pár zbývá.

Dnes se ještě zmíním o jednom letošním objevu, díky kterému se mně také několik těch Hojových přání splnilo. Jednou večer, někdy koncem dubna, nebo začátkem května jsem se věnoval své oblíbené činnosti, prohlížel jsem na internetu fotky Hojí. Když mě nějaká zaujme, navštívím i stránky, odkud je. Tak jsem se dostal na stránky hoyapassion.blogspot.cz které patří zřejmě jedné z největších pěstitelek v Evropě, paní Edytě Kubiczek. Jak jsem si pomocí překladače pročítal její stránky, plné krásných fotografií voskovek, objevil jsem jednu, která mě padla do oka tak, že jsem hned další den Edytě napsal a optal se jí, zda by náhodou nebyl řízek dotyčné voskovky na prodej. Do týdne dorazil, jednak díky šťastné náhodě, že měla právě jeden zakořeněný, hlavně ale díky její ochotě a vstřícnosti.

Na těchto stránkách jsem se setkal s pojmem hoyomaniak. Tomu velmi dobře rozumím, toto se netýká jen Hojí, vlastně jsem rád, když se alespoň prostřednictvím internetu dozvím o nějakém takovém dalším maniakovi. Nemusím si potom připadat tak nepatřičně a co se týká podobné kytkové vášně osamoceně.

Kromě toho, že se na jejích krásných stránkách můžete inspirovat, nebo se dozvědět, kolik krásných Hojí existuje, pro ty, kteří by chtěli mít nějakou u nás nesehnatelnou, nebo těžko sehnatelnou Hoju doma je připraven každý pátek Hojowy bazarek, kde paní Edyta prodává přebytky, zakořeněné i nezakořeněné řízky. Velkou výhodou je, že na fotkách vidíte přesně ten řízek rostliny, která se nabízí. Na vícero fotkách, někdy i s odkazem ne fotografii květu. Někdy jsou mezi nimi i naprosté novinky. Pro ty, kdo mají PayPal může být objednávka snadná a rychlá. Poštovné z Polska je 20 zlotých, to je podobné, nebo i levnější než u nás. Zásilka poslaná z Polska v pondělí, nebo v úterý je většinou ve středu, nebo ve čtvrtek v pořádku doručena.

Je pochopitelné, že než se z malého řízku Hoji stane velká, atraktivně vyhlížející kytka, tak jak si je můžete prohlédnout na fotkách paní Edyty, uteče někdy delší doba. Jak se říká, i ta nejdelší cesta začíná prvním krokem. Pro mě je to docela zajímavý zážitek, sledovat celý proces zakořeňování, potom růstu prvních listů až do doby, kdy je rostlina už pořádně rozrostlá a začíná kvést. U Hojí je to různé. Z některých jsou velké kytky už po roce, po dvou, jiným to trvá déle. Záleží to i na místě, kde rostou, kolik mají světla a jiných okolností, které je v růstu povzbudí, nebo přibrzdí. Pro mě jsou nejen Hoje, ale i jiné kytky, které si vypěstuji od „mala“ ty nejoblíbenější.

I pokud si nechcete žádnou Hoju koupit, stránky paní Edyty jsou moc pěkné a stojí za návštěvu. Pokud si projdete články z minulých roků a měsíců, určitě najdete pár kytek, které vás zaujmou. Já její stránky navštěvuji několikrát týdně, těším se na každý nový článek. A také na pátek, kdy už krátce po poledni hledám novou nabídku. Tentokrát jsem opět neodolal a těším se na dva nové přírůstky.