neděle 4. října 2015

Sedum rubrontinctum cv.Aurora

Na úvod dnešního příspěvku napíšu, co vše se vztahuje ke jménu, nebo slovu Aurora.  Vše není z mé hlavy, která už dost zapomíná, ale z internetu, který je při hledání vědomostí a znalostí jistě nejen pro mě nezbytný pomocník.


Tak tedy Aurora může být ženským jménem. Také jménem římské bohyně jitřních červánků. Aurora znamená také jitřenku, nebo úsvit. Aurora byl také název tajné finské společnosti. Je to i název českého nakladatelství, jméno lázní v Třeboni. Jmenují se tak tři města v Americe, ještě více hotelů v různých městech, jmenuje se tak plán Evropské kosmické agentury na průzkum měsíce. Jistě je známý i ruský křižník Aurora, mimochodem, nebyl jediným křižníkem tohoto jména. Ten druhý byl britský. A dnes vám na Martinových fotkách představím další Auroru, sukulentní, Sedum rubrotinctum cv. Aurora.


Sedum rubrontinctum přišlo letos začátkem  léta s už představenými ledebouriemi. Ve své zelenější podobě, i v té méně zelenější formě, která se nazývá Aurora. I když všelijak panašované zelenobílé formy rostlin nevyhledávám, tato forma, nebo kultivar s menším obsahem chlorofylu v listech mě hodně zaujal. I před tím, než došlo k vybarvení listů tak, jak je vidíte na fotkách, měly listy zajímavou barvu.


 Zbytky původního zbarvení jsou na fotkách ze strany, kde na rostlinu nesvítí slunce.  Ty zelenavě zbarvené listy mi připomněly takové dětské odznaky, nebo přívěsky z fosforu z mého dětství, které když byly přes den na světle, nebo slunci, za tmy svítily takovým zelenkavým světlem.   V noci spím a tak jsem se ani nepřesvědčil, zda ty listy v noci také nesvítí. Možná je to jen otázka času, kdy nějaké japonské, nebo čínské pěstitele napadne do DNA rostlin vpravit DNA světlušek, nebo jiných svítících hub a živočichů. A pokud se lidstvo svou vědou, technikou a jinými okolnostmi dřív nezničí, třeba se dočká i v noci svítících sukulentů.


Proč se tak rozepisuji a píšu takové nesmysly, no protože toho o tomto rozchodníku moc nevím. Pochází z Mexika, byl objevený v roce 1948 a je možné, že je křížencem Seda pachyphylla a stahlii. Pokud je to pravda, tak v kráse asi  předčil oba rodiče. Z toho, co jsem se dočetl na stránkách pana Jandy, od kterého i obě formy tohoto rozchodníku mám se jedná o velmi nenáročnou rostlinu, tedy s jedinou, ale podstatnou výjimkou. Je náročná na světlo a slunce. Bez jejich dostatku se nepředstaví v celé své kráse.


Sedum rubrontinctum v základní podobě jsem měl pár let v práci, kde celkem dobře rostlo, ale nikdy se moc nevybarvilo. Asi mu chybělo letnění, střídání teplot v zimě a v noci. Ta letošní rubrontincta, umístěná od začátku na balkoně lépe rostla a s odcházejícím létem se i docela pěkně vybarvila, tedy hlavně představená Aurora. To slunce si užily jen během dopoledních hodin, mít ho většinu dne, byly by pravděpodobně mnohem vybarvenější.


Zimu budou muset přečkat v paneláku za oknem, kde budou zřejmě strádat,zřejmě už nebudou tak dobře vypadat, ale i po dlouhé zimě se opět vrátí jaro, slunce a tím i radostnější doba nejen pro sukulenty a jiné rostliny.
  
https://youtu.be/jo-2QL3hSLU


 

1 komentář:

  1. Jednu Auroru vychovával Hrbáč, pak si ji samozřejmě vzal :o)

    OdpovědětSmazat