Tento týden dorazily tři nové voskovky. Pan Kopáček, pěstitel voskovek (Hoya plants), namnožil Hoju carmelae, do nedávné doby velmi těžce sehnatelnou miniaturu z Luzonu, největšího ostrova Filipín. Carmelae byla “objevena” teprve v roce 2010. Má malé, téměř kulaté zelené listy, květy nezvyklé barvy a zajímavého tvaru. Pošta tentokrát voskovky doručovala do druhého dne. Carmelae spolu s dvěma dalšími dorazily naprosto perfektně zabalené. Carmelae už měla kořínky, tak hned ten den byla zasazena. To jen tak na úvod, kdyby tato voskovka byla objektem zájmu ještě někoho dalšího, aby ji nemusel shánět v zahraničních nabídkách a riskoval, že nepřežije dlouhou cestu.
vlevo: heuschkeliana, vpravo: kanyakumariana
Ještě musím zmínit velmi přijatelnou dobu dopravy i ze švédského obchodu Plantanica.
V pondělí byly řízky odeslány, ve čtvrtek už byly doručeny. Viděl jsem jejich fotky, opravdu pěkné řízky. Tak to jen taková poznámka na okraj, pro hodně velké příznivce voskovek, pro které jsou Čechy malé.
V pondělí byly řízky odeslány, ve čtvrtek už byly doručeny. Viděl jsem jejich fotky, opravdu pěkné řízky. Tak to jen taková poznámka na okraj, pro hodně velké příznivce voskovek, pro které jsou Čechy malé.
kanyakumariana
Dnes se chci zaměřit na voskovky visící, které nemají moc velkou snahu někam šplhat, nebo omotávat se, kolem nejbližších možných i nemožných opor. Jsou mezi nimi dvě mé asi nejmilejší drobnolisté voskovky, kanyakumariana a heuschkeliana. Oběma už jsem nějaký článek věnoval, tak dnes to bude taková vzpomínka na to, jak rostly.
listy růžově kvetoucí heuschkeliany
listy žlutě kvetoucí heuschkeliany
Dorazily ze švédské Botanovy před sedmi lety. Ten internetový obchod dnes už neexistuje, ale pamatuji si, že objednané řízky voskovek dorazily velmi rychle, snad už třetí den po odeslání. To, co z voskovek za tu dobu vyrostlo vidíte na fotkách. Jsou součástí naší kuchyně a řekl bych, že i něčím z toho, co dělá z bytu domov.
kanyakumariana
Do dnešních rozměrů nenarostly zase tak rychle. Jsou stále ve stejných květináčích, do kterých byly tehdy zasazeny. Ty řízky přišly dost dlouhé, tak byly rozděleny, myslím každý na tři kusy. Ze začátku rostly velmi neochotně a pomalu, až tak třetím rokem začaly víc přirůstat. Potom jakoby si už zvykly, začaly důvěřovat novému prostředí a snad i tomu, kdo se o ně stará. Pokračovaly v růstu a začaly kvést. Možná pomohlo i hnojivo Vitality-Komplex, které jsem tenkrát vyzkoušel a které díky dobrým zkušenostem s ním i nadále používám.
Před čtyřmi lety jsem si u polské pěstitelky Edyty objednal řízek žlutě kvetoucí heuschkeliany. Zprvu mě zas tak moc nenadchla. Oproti té růžově kvetoucí heuschkelianě byly její listy takové moc obyčejné. Té růžové mají hezčí tvar a zajímavější povrch listů. Žlutě kvetoucí heuschkelianu jsem představil, když poprvé kvetla.
To, co následovalo další jaro, tedy pár měsíců po prvním kvetení mě však přesvědčilo o její jiné, výjimečné vlastnosti. Za to, jak často kvete by snad zasloužila vyznamenání. Od toho minulého jara až do současnosti kvetla kromě krátké, zimní přestávky pořád. Ta přestávka netrvala ani měsíc. Současně kvete, nebo se v nějaké fázi růstu květů nachází klidně kolem třiceti květenství, ze kterých opakovaně vykvétá.
Nevím, zda to je tím, že je o nějaký metr blíž u okna, než její růžově kvetoucí sestra, nebo je to zkrátka její přirozeností. Květy těchto dvou voskovek jsou malé, celé květenství má tak centimetr a půl, list na délku měří přibližně dvakrát tolik.
Růžově kvetoucí heuschkeliana momentálně nekvete. Letošního jara už několik květenství předvedla, možná tak pět. Vzhledem ke své velikosti, v kvetení se s tou žlutokvětou nedá srovnávat.
Kanyakumariana má listy ještě o trochu menší, květenství je sice také malé, ale zas větší, než ty listy. Sice malé, ale krásné a příjemně voňavé. Listy dosahující 2,5 cm mají tvar kapky se zvlněnými okraji. Krása této voskovky vyniká právě při dosažení určité velikosti a hustoty.
Přidám ještě obrázek další visící voskovky, linearis. Také moc pěkná, ale musím přiznat, že tak jako ty předešlé u mě obliby nedosáhla.
Hoya linearis
Hoya carmelae by podle fotek na internetu mohla mít podobný způsob růstu jako obě heuschkeliany a kanyakumariana. Zda se spolu také tak sžijeme a bude se ji dařit, to ukáže čas. Pokud vše dobře dopadne, třeba její fotky na těchto stránkách za nějaký rok představím.
Žádné komentáře:
Okomentovat