Dnes se naposled vrátím do Třeboně a jejího okolí. Ale pokud příznivé okolnosti dovolí, věřím, že se do Třeboně ještě vícekrát podíváme.
Jsem přesvědčen, že nejen pro mě je jedním z nejkrásnějších českých měst. Je mi sympatická z více důvodů. Krásné historické centrum, parky, spousta zeleně, stromů, keřů a květin. I pěkné domy se stejně pěknými zahradami. Potom ta její, optimální velikost. Ne moc velká, ne moc malá.
V zámeckém parku jsou i dvě voliéry s ptactvem. V jedné jsou andulky a korely, ve druhé krásně zbarvení bažanti a holubi. Tři bažantí samci a jedna samice. Na tu jednu nepříliš velkou voliéru toho místa zas tak moc nemají. Snad dostávají alespoň dobrou potravu.
Krásné jsou i vistárie při zlaté stoce kolem Bertiných lázní.I stromy v blízkém parku a vlastně ve všech ulicích jako by ta krása stromů a zeleně byla v tomto městě nakažlivá.
Kousek od našeho ubytování v areálu lázní Aurora roste mladý sekvojovec obrovský. Byl zde vysazen před deseti lety, myslím jako čtyř, nebo pěti letý. Jak bude asi vypadat za deset let? Za padesát?
Jedním z oblíbených cílů našich vycházek byl Opatovický rybník. Tento rybník vznikl spojením dvou středověkých rybníků (založených v roce 1367) v letech 1510 - 1518 rybníkářem Štěpánkem Netolickým a později se na jeho úpravách podílel i Jakub Krčín. Dvě nejznámější osobnosti z historie českého rybníkářství.
Dá se k němu dostat jak cestou podél rybníka Svět, tak i cestou při Zlaté stoce. V určitém místě je přes ní lávka a schody nahoru k cestě při tomto rybníku. Cestu lemují staré duby. Tedy většina starých dubů. Jsou tam i torza “prastarých” a jsou tam i mladé, které ty odumřelé nahrazují. Ty, které už mají život za sebou jsou tam ponechány, dokud nehrozí jejich pád.
Slouží jako potrava larvám různých brouků, zejména krasci dubovému, což je jeden z našich nejkrásnějších, ale také nejohroženějších druhů. Žije už jen na některých místech jižní Moravy a také v části Třeboňska, jako je právě okolí třeboňských rybníků a jejich staletých dubů.
Opatovický rybník má také svůj ostrov. Ten jsem při každé návštěvě tohoto rybníka fotil. Ukázky přikládám.
U rybníka stojí i Opatovický mlýn. Jeho budova má dlouhou historii.Poprvé je zmiňován v roce 1367. V letech 1621- 1622 byl do základů vypálen a zcela obnoven byl až roku 1708. (To se to díky Wikipedii lehce hledají fakta a informace.) V roce 1961 byla budova vyjmuta ze seznamu kulturních památek. Od roku 1962 je součástí areálu Mikrobiologického ústavu. Nachází se zde i barokní pískovcová socha Anděla Strážce z roku 1721. Šel jsem na vrátnici zmíněného ústavu a poprosil pana vrátného, jestli si mohu sochu vyfotit. Dostalo se mi kladné odpovědi a tak vám tento kousek českého baroka mohu ukázat. Historii této sochy lze též dohledat na Wikipedii.
Pro letošní rok se s Třeboní rozloučím večerní fotkou z lodžie z našeho hotelového pokoje. Dívali jsme se do zeleně a dost často se na louce před stromy pásla ne zcela plachá srnka.
Žádné komentáře:
Okomentovat