V tuto dobu před týdnem jsme ještě byli v Zalakarosi a posledních pár hodin si užívali bazénů s léčivou i “obyčejnou” vodou.
V Zalakarosi jsme byli po čtvrté. V autobuse jsme dostali sedadla 43 a 44. Pokoj měl číslo 444 a byl ve čtvrtém patře. Měli jsme z něj pěkný výhled do zeleně. Byli jsme ve stejném hotelu Park Inn také po čtvrté a podruhé s plzeňskou CK Menika.
Do Zalakarose jsme se vrátili rádi a pokud budou okolnosti příznivé, budeme se vracet i nadále. Ne, že by bylo už pozdě na objevování nových míst, ale nějak tak už se raději vracíme k hezkým jistotám.
Po roční přestávce je opět hezké vidět milá místa. V hotelu a v areálu lázní je sice stále plno lidí. To je pravý opak toho, co mám rád doma, místa v přírodě, kde potkám minimum lidí, ale tady mně to nevadí, sem to patří.
Zalakaros byl i letos na samém začátku léta rozkvetlý v mnoha barvách. Ne, že bych ty kvetoucí rostliny neznal z našich parků a zahrad. Ale tady to jižnější slunce spolu s péčí lázeňských zahradníků rostlinám a jejich květům na první pohled dělá dobře.
Dřív by se mně tyhle rostliny zdály málo exotické. No, jako na Madeiře to není, tam je opravdu ta exotika na první pohled patrná. Ale i většina zde rostoucích rostlin a květin, bya v našich podmínkách kdysi exotická.
Jak se životní v jakémsi kruhu vrací (jak se někdy říká, že starší lidé dětinští), opět vidím tu krásu těch dobře známých rostlin. Tak vám ji dnes alespoň prostřednictvím fotek také kousek posílám.
Žádné komentáře:
Okomentovat