V Zalakarosi jsou hlavním lákadlem pro návštěvníky lázně. Zdejší léčivá voda je ve dvou venkovních bazénech a ve dvou vnitřních. Takže je dostupná i v zimních měsících, kdy jsou venkovní bazény zavřené.
V lázních je i větší množství zážitkových bazénů. Protože lázně navštěvuje i hodně rodin s dětmi, je pamatováno i na děti. Na malé i ty větší. Tomu byl také přizpůsoben i vnější plavecký bazén. Dříve v něm bylo hodně místa pro plavce, teď jeho významnou část zabírají gumové nafukovací atrakce pro děti. Uvnitř je ještě jeden bazén pro plavce, ten je ale dost malý. Někdy jsem měl štěstí, že jsem v něm plaval úplně sám, nebo ve dvou, třech. Jak je v něm víc lidí, moc si v něm nezaplavete.
Potom je tu další větší vnitřní bazén s masážními tryskami a různými “atrakcemi”, z nichž nejlepší je “řeka”, kdy se v určité části bazénu můžete nechat unášet proudem. Pouští se v pravidelných časových intervalech.
Také je zde bazén s vlnami, který je přístupný hlavně o prázdninách. My jej zažili poprvé právě v den našeho odjezdu. Je to, jako když jsou v moři větší vlny. Ty jsou také v určitých časech. O tohle vlnobití je podle plného bazénu velký zájem. Ty bazény a prostory lázní jsem fotil hned ráno, dokud v nich nebylo moc návštěvníků. Vyfotil jsem i zdejší akvárium, v kterém mezi ostatními dominují dvě velké, černé ryby. Ty jsou tady už pár let.
Co jsem nevyfotil, ale co je jedním z největších lákadel hotelu Park Inn, jsou stoly s jídlem. Stravování All Inclusive má své výhody a možná i jednu nevýhodu. Zdejší jídla jsou tak dobrá, že si můžete připadat jak na zdařilé hostině a to každý den vašeho pobytu. A ty zákusky po obědu a večeři, kdy nevíte který, a tak jich ochutnáte víc, případně všechny…Teď z toho vyplývající ta případná nevýhoda, domů se vracíte s nějakým tím kilem navíc.
V Zalakarosi jsou i krásné stromy. Seznámím vás se třemi. Mám tady svůj oblíbený dub, na který jsem letos viděl i z okna našeho pokoje. Je jistě už hodně starý, ale na rozdíl od nás lidí stále stárne do krásy.
Zaujal mě i strom s očima. Kmeny některých stromů jsou krásná a působivé.
V jedné zahradě roste Araucaria araucana, neboli blahočet čilský. Ten sice roste i u nás v Plzni. Často jsem kolem zahrady, kde roste chodil do práce. Na zimu ho vždy celý zabalili, aby neomrzl. Ten v Zalakarosi už by se balil těžko, je hodně velký. Vzhledem k tomu, že na zdejších zahradách rostou i fíkovníky a banánovníky, zdejší zimy jsou zřejmě mírnější než ty naše.
Nakonec vám představím zdejší moderní kostel. Když jsme jedno dopoledne šli kolem, byl otevřený. Tak jsem mohl obdivovat jeho originální, současnou výzdobu i jeho velmi příjemnou, uklidňující atmosféru.
Líbil se mi i obraz v triptichu, na kterém je namalovaný Ježíš tak, jak ho uviděla svatá Maria Faustyna Kowalská, polská řeholnice a mystička.
Zdejší kostel stojí na pěkném místě, hned naproti krásným stromům zdejšího parku, kousek od místní cukrárny a výchozího bodu cesty na místní rozhlednu. Ale o té už jsem psal v minulém roce.
Žádné komentáře:
Okomentovat