sobota 12. října 2013

Gasteria brachyphylla var. bayeri

Bylo to před pár lety. Na internetu jsem si prohlížel stránky jednoho našeho největšího pěstitele sukulentů.
V těch stránkách byla i nevelká fotogalerie. V ní jsem poprvé uviděl fotku Gasterie brachyphylly var. bayeri. Moc se mi zalíbila svou zvláštní barvou. Taková zvláštní zelená, připomínající samet. Zelená barva je má nejoblíbenější. Má mnoho tónů, odstínů. Krásné jsou jak ty světlezelené, i ty tmavozelené. Nejkrásnější
je pro mě ta živá zelená, teprve se vzrůstajícím a vlastně neustále rostoucím zájmem o rostliny jsem poznal, kolik je těch odstínů zelené. Určitě víc než padesát. A tato vcelku malá gasterie je majitelkou jedné
z nejhezčích zelených.

Základní a větší Gasteria brachyphylla je rozšířenější, na tuto její menší odrůdu jsem si pár let počkal. Nakonec jsem je v jednom roce dostal jako dárek od dvou pěstitelů. Ta, kterou jsem dostal první se na mém okně nějak nemůže zabydlet, něco málo přirostla. I když má s tou druhou na okně stejné místo a stejnou péči, spíš jen tak přežívá. Tu druhou jsem dostal od Radky Matulové. Teď nevím, jestli to bylo před třemi roky, kytka za tu dobu docela vyrostla.


Jestli se tak dá říct o malé gasterii, jejíž listy dorůstají většinou do délky pěti centimetrů. Tolik na délku má i ten nejdelší té mé, na šířku má o centimetr méně. Těch sukulentních listů je jen pár, tato gasterie je dá se říct minimalistická kytka. Přímo bych citoval úsloví, že v jednoduchosti je krása.
Když už jsem se ji rozhodl na Martinových fotkách představit, začal jsem o ní hledat nějaké informace. I tentokrát byl internet dost skoupý. Nejvíc o obou Gasteriích brachyphyllách se dozvíte v článku Radky M. na Zelených listech.

To nejzajímavější, co internet poskytl, byly informace o místu, z něhož obě brachphylly pocházejí. Jižní Afrika, území zvané Little Karro, nebo talé Klein Karro. Karro je slovo pocházející z jazyka Hotentotů, místních domorodců. Toto Malé Karoo je součástí polopouštního přírodního regionu zvaného Great Karro. Místa, které by zřejmě bylo rájem nejen pro milovníky sukulentních rostlin.
Rostliných druhů v této oblasti roste velké množství, podle jedné informace je tu nejbohatší pouštní flóra na světě s největším množstvím sukulentů. Teploty se tu pohybují od -5°C, až po 43°C v nejteplejších měsících. Kromě krásné přírody je tu ráj pro paleontology nacházející velké množství zkamenělin. V této oblasti by se také měli nacházet zkamenělé ostatky prvních savců.


Gasteria brachyphyphylla v.bayeri se v této oblasti nachází v Little Karoo jen na několika lokalitách, na kopcích bolem Badspoortu u Calitzdropu a v místě blízko Vanwyksgorpu. Pokud vás to bude zajímat, ten Calitzdrop se dá najít i na mapě této oblasti.


Teď, když se na svou Gasterii brachyphylu var. bayeri podívám, můžu si představit nejen krásná exotická místa, ale i místo ve vzdálené historii, odkud možná pochází i naši předkové.
Měl bych ale zůstat v současnosti a napsat, jak se o tento malý sukulentní poklad starám. Vlastně stejně jako o všechny ostatní sukulenty. Že má protekční místo na parapetu u okna je jasné. Slunce si může užívat během dopoledních hodin, tedy pokud zrovna svítí. Od jara tak do konce října zalévám jednou týdně, tak nějak přiměřeně. Od listopadu do jara tak jednou za dva týdny, opatrně.

Doufám, že mi její sametově zeleně zbarvené listy budou ještě dlouho dělat radost.

Žádné komentáře: