sobota 9. února 2013

Tillandsia chiapensis


V době, kdy jsem měl na nové tilandsie ještě místo, objednával jsem jich vždy víc, aby poštovné nebylo dražší, než tilandsie. Objednat si jednu, nebo dvě tilandsie se mi zdálo málo. Tak aspoň tři. Bylo to téměř před šesti lety, dvě, které jsem chěl už byly vybrané, tak namátkou podle fotek ještě jednu.

Ta třetí byla právě Tilandsie chiapensis. Hned jak dorazila, padla mi do oka mnohem víc než ty, pro které jsem objednal novou zásilku. Vlastně ty dvě mě nakonec nějak moc nenadchly – možná jsem od nich příliš očekával. Chiapensis bych naopak zařadil mezi mé nejoblíbenější.

Čím mě tak nadchla? Už jako relativně malá, ač jistě už několik let stará, ze semene vypěstovaná tilandsie měla pěkný tvar listové růžice, díky hustým šupinkám sametový povrch a hlavně v době, kdy bylo víc světla a slunce měli její listy takovou hezkou barvu. Trochu do růžovohněda, ale jen takový odstín, který se zvýraznil, když byla rostlina mokrá.

Původně malá rostlina, možná tak o průměru pěti centimetrů se pomalu a jistě zvětšovala. Ne, chiapensis nepatří k nejmenším tilandsiím (dnes průměr růžice kolem 30cm) , to jí ale rád prominu. Ta její sametová, zajímavě zbarvená a pěkně rostlá růžice to plně vynahradí. A když po těch několika letech, loňského srpna ukázala ve svém středu kousek vyvíjející se ho květenství, bylo to další příjemné překvapení. Květní klas, a v tomto případě označení klas opravdu sedí se pomalu zvětšoval a prodlužoval pár měsíců. Na internetu jsem se dočetl, že by rostlinu měl zdobit až rok. Za to samotné květy, ty pro velkou část tilandsií typické tmavofialové trubičky vydrží jen dva, tři dny než zvadnou. Bylo jich sice víc, sedm, ale na květenství této tilandsie je zajímavější víc květní klas, než květy samé.

Tilandsie chiapensis je mexický endemit, pochází z nejjižnějšího mexického státu Chiapasu. Je to jedna z nejchudších oblastí Mexika, obyvatelé jsou většinou indiáni, příbuzní s Mayi. V tomto státu se kromě mnoha přírodních krás, kaňonů a vodopádů nachází i mnoho archeologických pokladů. Nejznámější jsou možná mayské chrámy v Palenque.

V jaké nadmořské výšce roste Tilandsie chiapensis nevím, předpokládám, že na jihu Mexika je slunce a světla a tepla dostatek. To bychom ji měli dopřát i v našich podmínkách. Umístění na okně, nebo co nejblíž oknu. Ranní a odpolední slunce, polední raději ne. Rosím ji dva až třikrát týdně, podle roční doby, světla a tepla. V současném bytě přezimuje při teplotách kolem 20°, v tom minulém tak
kolem 17°.

Za zmínku stojí i zajímaví kříženci této tilandsie. Madre, Majestic, Padre, Silver Trinket a Silverado. Kdo se chce dozvědět, kdo je jejich druhým rodičem a podívat se jak vypadají, najde je na fcbs.org v galerii kultivarů tilandsií.

Žádné komentáře: